Ivča a Jirka

Úvodní text začneme tentokrát netradičně. Fanoušci fotbalu jistě ví, že fotbalový stadion Maracaná v Rio de Janeiro  je největším nejen v Jižní Americe, ale i na celém světě. V červnu 1950 se sem vtěsnalo na finále MS Brazílie – Uruguay dokonce 200 tis. lidí. Mimochodem, právě na tomto stadionu vsítil Pelé svůj tisící gól. Dnes na Maracaná probíhá rekonstrukce, protože se stadion stane hlavním dějištěm fotbalového mistrovství světa 2014. V Evropě je takovým pozoruhodným stadionem londýnské Wembley, jehož nová podoba spatřila světlo světa v r.2007. Tento stánek je raritní svojí zatažitelnou střechou, kapacitou 90 tis. fanoušků a třeba i počtem toalet, kterých se zde nachází více než 2600! Ale asi netušíte, že pokud se jedná o fotbalové hřiště, máme obrovskou raritu i u nás.  Výjimečnost tkví v tom, že pouze v České republice se nachází fotbalové hřiště, které je zároveň vyhlášeno přírodní rezervací. Taková přírodní rezervace se nachází  na jižní Moravě. Pokud jde o jih Moravy a fotbalová hřiště, tak jste si našich stránkách v minulosti možná všimli, že občas žijí v symbióze s přírodními raritami. Např. nás napadá fotbalového hřiště v Milovicích, nad kterým se rozkládá Přírodní rezervace Milovická stráň s hlaváčky, nebo fotbalový pažit v bezprostřední blízkosti Národní přírodní rezervace Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen v sedle pod Sirotčím hrádkem na Pálavě, přes který vede zelené turistické značení (my jsme si trasu zafixovali jako fotbalovou)... Ale aby se stalo celé fotbalové hřiště včetně příjezdové cesty, hráčských kabin a dalšího zázemí přírodní rezervací, je skutečně světová rarita hodna zápisu do Guinnessovy knihy světových rekordů.

Přírodní Rezervace Slanisko Dobré Pole o velikosti cca 4ha se nachází na okraji obce Dobré Pole na Břeclavsku, a to nedaleko železnice. Vzdušnou čarou je rezervace jen cca 7km západně od Mikulova. Fakticky se jedná o terénní sníženinu v nivě Polního potoka s malým rybníčkem. Rezervace byla vyhlášena v r.1993, a to z důvodu ochrany jedinečných kriticky a silně ohrožených slanomilných rostlin. Pro slanisko je důležité horninové podloží vytvořené zasolenými usazeninami prehistorického moře a také klimatické podmínky (teplé a suché počasí). Za horkého letního počasí půdní vlhkost, nasycená solemi z podloží, vzlíná na povrch. Voda se v horku odpaří a vysrážená sůl zůstane na povrchu. Zjednodušené řečeno je slanisko půda s vyšší koncentrací solí, kterou potřebují ke svému životu vzácné slanomilné rostlinné druhy. A právě takové lokality dnes patří u nás mezi nejohroženější. Slanisko Dobré Pole je zatím velmi zachovalé a pokud máte někdo obavy, že aktivitou místních fotbalistů jsou rostliny ohroženy, tak vězte, že opak je pravdou. Právě sešlap fotbalového pažitu v rámci občasných fotbalových klání a pravidelné sečení trávy jsou nutné k zachování této rezervace. V době naši návštěvy se zde právě chystala nějaká lokální sobotní grilovačka a pro místní jsme byli asi docela zajímavou raritou zase my. Asi se jim často nepoštěstí, aby nějací 2 blázni chodili skoro 2 hodiny brouzdali po hřišti (a nejbližším okolí), nonstop hleděli do země a občasnými výkřiky nadšení se vzájemně přivolávali k něčemu, co v trávě objevili. Hledání to ale nebylo marné, neboť jsme zde objevili všechny vzácnosti z rostlinné říše, které se zde v září mohou objevit (viz fotogalerie níže).

Obec Dobré Pole má díky této lokalitě ve svém znaku kriticky ohroženou sivěnku přímořskou, která v době naši návštěvy ale už kvést nemohla a byla právě jednou z těch, za kterou bychom museli vyrazit dříve v létě. Obec je kolonizačního původu a vznikla již v polovině 13. stol. První písemná zmínka o obci ale pochází „až“ z r. 1350, tedy cca 100 let po jejím vzniku. V 15. stol., během česko-uherských válek, ves zpustla a k jejímu vzkříšení došlo ve 2. pol. 16. stol., kdy sem dorazilo charvatské obyvatelstvo. Charvaté zde žili vedle českých a německých kolonistů až do 2. sv. války, kdy byli vystěhování (byli považováni za nespolehlivé obyvatelstvo). Obec svůj název získala díky své úrodné půdě a stejně se jmenovala i v německém nebo chorvatském jazyce. Dnes zde žije přes 400 obyvatel, kteří se věnují hlavně vinařství a zemědělství. Přímo v obci nesídlí žádná vinařská firma, ale ve viničních tratích vlastní vinohrady velcí tuzemští vinařští hráči. Najdete zde ale dostatek místních drobných vinařů, kteří mají nejvíce vinné sklepy v lokalitě za nádražím (tzv. rybníkáři) nebo „Za Vedrovým“ (tzv. potůčkáři).

Z obce Dobré Pole jsme se přesunuli asi 2,5km západním směrem do další vinařské obce Novosedly. I zde se nachází zachovalé slanisko Přírodní rezervace Slanisko Novosedly. Protože jsme ale na předchozí lokalitě našli vše, co jsme chtěli, a protože jsme se chtěli trochu projít, rozhodli jsme se nejdříve pro Naučnou stezku Stará hora. Už v tu chvíli jsme tušili, že slanisko v Novosedlech asi budeme muset nechat na příště... Nejdříve pár slov k obci samotné: Novosedly jsou cca skoro 3x větší než Dobré Pole a dnes zde trvale žije kolem 1150 obyvatel. Stejně jako Dobré Pole jsou i Novosedly kolonizačního původu. Až do konce 2. sv. války zde žilo zejména německé obyvatelstvo, což se ale odsunem Němců po 2. sv. válce radikálně změnilo. Z Novosedel musíme zmínit kostel sv. Oldřicha na návsi, který je jednou z mála románských církevních staveb na Břeclavsku. Původní románský styl je sice ukryt pod gotikou nebo i mladším stylem, ale pořád zde lze objevit hodně románských stavebních prvků.  V obci se nachází i další chráněné památky: toskánský sloup s madonou ze 17. stol. a 2 kapličky z přelomu 17. a 18. stol. U Novosedel se nachází největší viniční tratě v celé ČR, které zabírají cca 1000ha. Právě vinicemi na Staré hoře vede naučná stezka.

Naučná stezka Stará hora byla vybudována v r.2005 obcí Novosedly společně s vinařstvím Marcinčák, za podpory nadace Partnetství. Naučná stezka je součástí 37km dlouhé okružní cyklotrasy z Mikulova přes Bavory, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí do vinic na Staré hoře u Novosedel a odtud přes vinařství Marcinčák do Dobrého Pole, Březí a zpět do Mikulova. Naučná stezka je dlouhá 3,5km, převýšení činí přes 70m a cestou potkáte 11 naučných tabulí. Na nich se dočtete spoustu informací o pěstování vína, o zdejších odrůdách, o degustaci vína..., ale i geologické informace apod. Začátek naučné stezky se nachází u silnice z Dobrého Pole do Drnholce. Vstup nelze přehlédnout díky bráně do vinic Staré hory z kamenných vápencových sloupů. My jsme ale na stezku navázali nedaleko cihelny a putování jsme si úmyslně trochu prodloužili, protože na vyhlídce Stará hora jsme se rozhodli propátrat okolí vinic. Narazili jsme zde totiž na větší množství otakárků fenyklových a otakárků ovocných. Zdrželi jsme se jejich pozorováním aspoň 30 minut a pro nás to byla ta správná příležitost pro kochání se nejen krásnými výhledy směrem k Pálavě a Dunajovickým kopcům. Naše putování vinicemi jsme symbolicky ukončili ve Vinařství Kovács, kde jsme okoštovali nejen medailová vína, ale i letošní (vlastně už loňský) burčák.