Jdi na obsah Jdi na menu

 


Hrad Lapikus a jeho okolí

Na třetí dubnovou sobotu jsme si naplánovali výlet na hrad Lapikus. Na tento hrad se chystáme už delší dobu, ale tentokrát jsme se sem skutečně vydali. Východiskem se nám stala obec Plaveč, kterou na mapě objevíte asi 10km severně od Znojma. Původně jsme si naplánovali okružní trasu Plaveč – Lapikus – Bábovec – Šmidlův mlýn – Rudlice – Jelínkův mlýn – Culpovec – Plaveč, ale rozvodněný Plenkovický potok i rozvodněná Jevišovka nám pokazily plány a my museli po trase improvizovat.

O obci Plaveč už existují první písemné záznamy z r. 1216. Tato obec není až tolik známá, ale za zmínku určitě stojí z několika důvodů: zajímavé umístění v členité krajině, plavečský zámek, který byl vybudován na konci 16. stol. na místě bývalé tvrze, románská rotunda zasvěcená Františku Xaverskému, o které jsou písemné záznamy už z r. 1234 a bývá nazývána „mladší sestrou“ více známé znojemské rotundy sv. Kateřiny, zvon z r. 1487, krypta rodu Widmannů pod rotundou, barokní sochy svatých (a nejen ty) z mušlového vápence v životní velikosti (bohužel značně poškozené)… K Plavči patří i několik samot roztroušených podél Plenkovického potoka a Jevišovky, které většinou byly mlýny.

My jsme z Plavče vyrazili po zelené podél řeky Jeviškovky, kde vlastně procházíte Přírodním parkem Jevišovka. Pokud byste nás chtěli někdo následovat, musíme upozornit, že asi po 700m cesta zmizela do křovin, kde už žádná cesta není, a nezbývá, než jít přes pole. Na okraji lesa, asi po dalších 600m, na zelenou zase narazíte. Pak už Vás zelená dovede až k hradu Lapikus. Jeho torzo se tyčí na skalnatém výběžku nad hlubokým údolím Plenkovického potoka mezi Hlubokými Mašůvkami a Plavčí. Dnes je zde možné objevit základy plášťové hradní zdi, zbytky věže a budovy na severní straně. Předpokládá se, že hrad byl vybudován v 60. nebo 70. letech 14. stol. Bočkem z Plavče, který jej nazval Hrádkem. První písemná zmínka o hradu Lapikusu pochází z r. 1411. Hrad byl zřejmě vypleněn a pobořen během válek krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. Na začátku 16. stol. se uvádí jako pustý. O hradu se traduje několik povídaček. Už název hradu Lapikus = "lapí kus" prý napovídá, že hrad sloužil loupežníkům (lapkům), kteří si prý postavili další tvrz na okraji Němčiček. Lapikus pak prý propojili s tvrzí podzemními chodbami, které jim umožňovaly se nepozorovaně přemisťovat, a zároveň sloužily k uložení pokladů z přepadaných povozů. Velký loupežnický poklad je prý v chodbách ukryt dodnes. Jiná pověst zase tvrdí, že hrad dostal název podle vůdce loupežnické bandy, který se jmenoval Lapi. Že by na každém šprochu pravdy trochu? :-) Možná je vysvětlení názvu prostší. Lapis je v latině kámen, třeba se jen jedná o "kus kamene". :-) Nás na hradě zaujala také místní jarní flóra, neboť to zde hrálo všemi barvami.

Z Lapikusu jsme pokračovali po zelené, ze které se časem stala taková Kozí stezka. Vlastně se jednalo o vyšlapanou úzkou pěšinu, která se nachází na severním svahu Kozího hřbetu. To nás inspirovalo ji nazvat Kozí stezkou, třeba se to ujme. :-) Přesto, že jsme se drželi stezky a nikam neodbíhali, tak jsme nachytali několik klíšťat. Naštěstí byla klíšťata odhalena dříve, než stačila napáchat nějaké škody. Jistě byla po zimě hladová, ale s hodováním si musela počkat na jiné oběti.

Po zelené jsme dorazili až k samotě Bábovec u Plenkovického potoka. Asi ještě před 100 lety se zde nacházel také mlýn. Dnes slouží jako obytné stavení. Když jsme místním vysvětlili, kam chceme pokračovat, tak nás od našeho záměru odradili. Vysvětlili nám, v kterých místech se vylil z břehů Plenkovický potok a kde se vylila i Jevišovka. A jak jsme později zjistili, měli pravdu. Na základě jejich doporučení jsme upustili od naší původní okružní trasy. Vrátili jsme se kolem Lapikusu zpět do Plavče.

Z Plavče jsme to zkusili po žluté proti proudu Jevišovky k samotě Culpovec. Culpovec je opět bývalý mlýn, který je dnes obýván. Dostali jsme se ale jen kousek za soutok Plenkovického potoka a Jevišovky. Zde se původní cesta proměnila v bažiny a bylo zřejmé, že ještě nedávno zde po cestě tekla Jevišovka. Nezbylo nám, než se opět vrátit do Plavče. Při zpáteční cestě se nám podařilo sledovat žlunu zelenou, která si upravovala otvor v budce a našeho letošního prvního slepýše. Naplánovaný okruh jsme sice nezvládli, a z původních plánovaných 20km nachodili jen 12,5km, ale byli jsme spokojeni. Celkově jsme museli vystoupat 334m.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RE: Hadi

(Ivča + Jirka, 20. 5. 2010 20:39)

Ahoj Mirku,
tak slepýše za hada také nepovažujeme, protože hadem ani není. :-) A pokud jde o užovku, je to skutečně pěkný kousek, jen co je pravda. Ta se „Ti“ teda povedla. Věříme, že jsi ji neublížil. :-) Pokud jsi naše fotogalerie pečlivě procházel (2009 Šumava), tak už také víš, že zmije mít klikatou čáru vůbec nemusí a pokud jsi četl komentáře u naší nafocené zmije, tak také víš, jak bezpečně rozeznáš zmiji od užovky… :-) A pokud jsi to neviděl a nečetl, a nechce se Ti to hledat, tak napiš, vložíme odkaz. Mimochodem pěknou zmiji s klasickou klikatou čárou se nám povedlo zdokumentovat (2009 Západní Čechy) v loňském roce také. Pokud jsi na ni u nás nenarazil, a budeš-li mít zájem, zase Ti sem můžeme vložit odkaz. :-)

Hadi

(Mirek, 20. 5. 2010 10:45)

Ahoj Ivčo a Jirko,
Okolí Znojma, obzvláště údolí Dyje, je mým oblíbeným cílem relativně často, ovšem Jevišovku a Lapikus mám "v plánu" již delší dobu a stále vyhrávají jiné cíle. Teď aspoň vidím, jak cesta vypadá, jistě se tam někdy vypravím.
Teď jen k debatě o hadech. Jako každý, i já z nich mám přirozený respekt, ovšem slepýše neberu jako hada, do ruky jsem ho brával již jako dítě. Bezdůvodně to ovšem nedělám, pokud není zraněný někde na cestě, většinou sami zmizí dosti rychle. Loni jsem ovšem při výletu na rakouské straně Dyje narazil na poněkud větší kousek. Na lesní cestě leželo cosi dlouhého, spoluturisté se zastavili a nevěděli jak jít dál. Mrknu na hada a říkám si "klikiháky nikde, zmije to nebude". Žluté měsíčky "za ušima" taky nikde, užovka obojková to taky není. Tipl jsem to na užovku stromovou, a zkusil ji chytit za ocas a odklidit do trávy. Byl to 1,5 m dlouhý exemplář, pěkně se kroutila. Teď mě snad nebudete kamenovat, ale opravdu jsem ji nijak neublížil, snad ani moc nevystresoval. Kamoš to pohotově cvakl a pak už šla do trávy mimo cestu. jestli chcete mrknite sem:
http://picasaweb.google.cz/achnaton08/20090503PodyjiRakousko#5332063586106138114
Mirek

RE: Lapikus a jeho okolí

(Ivča + Jirka, 18. 5. 2010 22:59)

Ahoj, že není zač. :-))) S tou zrcadlovkou je to obdobné. Co máš z toho, tak si jednou pořídíme zrcadlovku na stará kolena a budeme mít hezkou hračku. :-) S našimi výlety to máme obdobně. 80% fotek nafotíme během první poloviny výletu. :-) S chytáním hadů do holých rukou jsi nám připomenul historku, kterou nám vykládal jeden ochránce na Šumavě. Jsou tam možnosti si najmout průvodce a vydat se do částí, kam se normálně nesmí. Občas si najmou průvodce různí lidé… průvodce jim vykládá o místech, kam je vzal, co tam roste, co tam žije… a najednou nějaký chlap z jeho skupiny drží v ruce hada za ocas se slovy: „Jé, koukejte, tohle tady lezlo. Co to jééé?“ Byla to prý ukázková „černá“ zmije (znáš z naší fotogalerie z loňské Šumavy). V průvodci by se prý krve nedořezalo, naštěstí to zvládl a dobře to dopadlo. :-) V TV jsi alespoň viděl profíka. :-) Ale s klacíkem bychom to na zmiji nezkoušeli, respekt je respekt. Kdyby ji měl ale někdo přejet, tak to by nám vadilo.
A pokud jde o hady (a třeba i smrtelně jedovaté pavouky), tak bych mohl vykládat, vlastně psát, historky z Austrálie. Ale to zase někdy příště, nebo až se potkáme. :-)
J.

RE: Lapikus a jeho okolí

(Krtek, 18. 5. 2010 17:53)

Ahoj, že děkuji :-))). Já taky snad budu někdy mít zrcadlovku, asi v tom duchu, jak s oblibou cituji sám sebe "to si koupím, až jednou budu velký" :-)))
Tak říkáš, že časově nestíháte? To jste na tom asi jako já na některých svých delších cyklovýletech. Nejprve se loudám, fotím kde jakou blbinu a pak zjistím, že posledních 30 - 40 km neudělám skoro žádnou fotku, neboť časový skluz mám katastrofální a jedu v kuse jak !závodník". Pokud mám dojezd domů po vlastní ose, tak půl bídy, to se dá dojet i potmě, ale horší, když jsem vázaný na vlak :-((
S těmi klacíky u hadů jsi mi připoměl toho dobrodruha, jak chytal hady do holých rukou, nedávno to bylo v TV, myslím, že na Barrandově nebo Z1, to už bylo vážně moc. Tak to Jirko a ani ty Ivčo raději nedělejte, klacík je lepší... :-)))

RE: Lapikus a jeho okolí

(Ivča + Jirka, 17. 5. 2010 23:16)

Ahoj Krtku, díky za pochvalu. Však víš, že té není nikdy dost. Máš pravdu, ta zrcadlovka tam někde „dole“ hryže. Zatím to ale není na pořadu dne. Mám pocit, že jsem se pořád ještě pořádně naučil dělat s tím, co mám. Než na ni dojde, tak bude třeba ještě dokonalejší. S tím časem jsi to teda moc neodhadl. Zdání klame. :-) Nesmíš usuzovat z toho, kolik toho u nás vidíš. :-)
Pokud jde o slepýše, tak ho vždy zaženeme do bezpečí. Na slepýše, ale i hady, šaháme jen pomocí klacíků. Se zmijí bychom to ale dělali obezřetněji. Tam jakýsi respekt máme (viz. dřívější komentáře, které znáš). Zdraví Tě Ivča,
J.

Hrad Lapikus a jeho okolí

(Krtek, 17. 5. 2010 16:15)

Ahoj Ivčo a Jirko. Přidávám se k pochvale od kolegu ohledně žluny, holt my co máme univerzální foťáky, musíme být spokojeni i za tyto "dary", ale možná nebude daleko doba, kdy tě takhle ještě párkrát pochválíme a koupíš si pořádnou zrcadlovku se zoomovým objektivem. Jak vás znám, vy dva by jste ji docela využili, pohybujete se dost tiše, tudíš jistě potkáváte spoustu zvěře a zřejmě disponujete i s dostatkem času, že by vám nemělo dělat problém, si na nějakou trofej i počkat.
Jirko v galerii se mi moc líbily snímky kolem Jevišovky, ....pěkné zátiší i vrba. Tak a co s těmi slepýši, vy je vážně chytáte a odnášíte bokem do bezpečí ? Teda..borci z vás

RE: Žluna

(Ivča + Jirka, 10. 5. 2010 10:33)

Ahoj,
to jsi nás potěšil, že jsi na té fotce něco rozpoznal. :-))) Měli jsme nutkání, jestli fotku vůbec na stránky dávat. Se žlunou šedou jsi nás až tak nepřekvapil. :-) Také jsme při určení váhali, ale nakonec jsme si řekli, že šedá je vzácnější, a že až tolik štěstí jme mít nemohli…, a ejhle… :-) My jsme toho samečka až tak zblízka také neviděli, jen jsme si ho trochu přitáhli „zoomem“, což se projevilo na kvalitě. Byl docela problém ho nafotit, protože ani chvilku nezahálel, pořád byl vlastně v pohybu. Nakonec nám ho vyplašil jeden místní motokrosista. Takže díky za gratulaci, která se tak stává další motivací.
My tě musíme zase pochválit, že jsi takový pravidelný návštěvník a „dopisovatel“. Máme radost jednak z Tvého zájmu, ale i z toho, že nám Tvé komentáře i něco přinesou. Měj se,
I+J

Žluna

(Jirka, 10. 5. 2010 8:14)

Ahoj,
ta žluna skutečně je k poznání, takže mám pro vás malé překvapení:
Není to žluna zelená, nýbrž samec o něco vzácnější žluny šedé (Picus canus). Letos na ni mám vcelku štěstí, její hlas je slyšet v listnatých lesích a hájích poměrně často, ale takhle zblízka jsem si ji zatím nikdy neprohlédnul, jenom na obrázku (viz http://www.birdphoto.cz/?lang=cz&sc_lang=cz&action=photo&prev_action=select&author_id=&cat_id=1&subcat_id=&sort_id=181&photo_id=1518&pg=1#browse ).
Gratuluji k zajímavému úlovku, protože z vlastní zkušenosti vím jak je složité vyfotit i běžnou žlunu zelenou.:-)
Jirka