Jdi na obsah Jdi na menu

 


PR Milovická stráň a Novomlýnská nádrž

Dne 7.4.2010 jsme si udělali odpoledne čas a vyrazili do vinařské obce Milovice. Ta se nachází nedaleko vodního díla Nové Mlýny na severovýchodním okraji Chráněné krajinné oblasti Pálava, a to asi 10km severovýchodně od Mikulova. Původní ves stávala 1,5km jihovýchodně od stávající obce. Tato ves ale byla r. 1252 vypálena a zničena během nájezdů Kumánů. Asi o 7 let později byla osada vybudována znovu, a to v místě dnešních Milovic. Nejstarší dochovaný název je Milwitz pocházející ze 14. stol. Osada patřila královskému hradu Děvičky. V r. 1322 získali obec Lichtenštejnové, kteří vlastnili i Mikulov. Obec v minulosti nejvíce strádala za 30-tileté války, kdy zanikly ¾ obce. Další rány přišly během válek za Napoleona. Po 2. sv. válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a obec se začala osídlovat obyvatelstvem z vnitrozemí. Dnes zde žije kolem 450 stálých obyvatel.

My jsme prošli Milovice kolem kostela sv. Osvalda (Gotharda), který byl postaven v 17. stol. místo kostelíku zničeném za 30-tileté války. Pokračovali jsme na západ kolem zvláštní kapličky sv. Jana Nepomuckého vybudované na počátku 18. stol. až na okraj obce, kde se nachází fotbalové hřiště. Zde byla naším cílem Přírodní rezervace Milovická stráň, která začíná hned u hřiště. Její okrajová travnatá stráň se vypíná nad hřištěm místo tribun. Právě tento svah jsme chtěli navštívit kvůli obrovské populaci hlaváčku jarního. Trefili jsme to přesně, nádherné žluté koberce. Tato rezervace měří celkem přes 88ha (převážně se jedná o lesní doubravu) a rozkládá se na hřbetu Špičáku (297m n.m.). Milovická stráň je rezervací od r. 1994 a od r. 2005 je zařazena do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Od nezalesněné stráně jsme kopírovali neznačenou cestou hranici přírodní rezervace směrem na jih. Původně jsme chtěli neznačenou cestou projít i lesem přes Špičák od západu na východ. Cesta ale byla zarostlá, navíc jsme na ní objevili orchideje (samozřejmě ještě nerozkvetlé) a jiné druhy rostlin, takže jsme se asi po 150m rozhodli, že cestu lesem oželíme a vrátíme se zpět do Milovic. Považovali jsme to za lepší variantu, než nechtěně vegetaci pošlapat.

Prošli jsme Milovicemi až na její východní okraj a od jihu obešli Novomlýnskou nádrž. Zde se nachází severozápadní hranice Přírodní rezervace Křivé jezero. V rámci této rezervace je zajištěna ochrana přirozené části nivy s říčním korytem, s porosty luhu, lužními loukami, tůněmi a odříznutým meandrem řeky Dyje. Vyskytuje se zde řada vzácných živočichů a rostlin. Do této rezervace je vstup bez průvodce správy CHKO Pálava či Centra ekologické výchovy Pálava v Mikulově zakázán. Tento zákaz jsme samozřejmě respektovali, nicméně do budoucna zvažujeme, že si průvodce najmeme. Pokud k tomu dojde, určitě zde fotogalerii objevíte :-). Přesto, že jsme šli podél hranice rezervace, objevili jsme i stopy po bobrovi, který se sem přirozeně rozšířil po vysazení v Rakousku.

Podél hranice Přírodní rezervace Křivé jezero jsme dorazili až k hrázi Dolní (Novomlýnské) nádrže. Jedná se o největší ze 3 novomlýnských nádrží. Toto moravské „moře“ má 1668ha s maximální hloubkou 7,8m. Nádrž slouží k rekreaci, rybolovu a vodním sportům. Všechny 3 nádrže dosahují plochy 3226ha a byly vybudovány v letech 1975-1988. Za tyto nádrže se ale muselo zaplatit ztrátou vzácných lužních lesů i místy, kde se odehrávaly naše dějiny (staroslavnská hradiště, velkomoravské pohřebiště, ale i Petrova louka u Strachotína, kde se odehrály významné bitvy). My jsme od hráze Dolní nádrže, kde se nachází vodní elektrárna, pokračovali po zeleně značené cestě podél jezera až k silnici nedaleko Pavlova. Pak jsme se vraceli zpět do Milovic.

Popsaná trasa měřila 14km a bylo třeba vystoupat 123m.

PS pro milovníky rozkvetlých pálavských strání s kosatci: Od pátku 9.4. už letos kvetou o106. Píšeme to sem proto, že než fotogalerii z pátku zpracujeme, budou mít po odkvětu. :-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RE: Křivé jezero a bledule letní

(Ivča + Jirka, 26. 4. 2010 22:28)

Máme už jednu podobnou informaci, jako od Tebe, tj. že vstup od mlýna nebyl zákazem opatřen. Také to tipujeme, že tak k tomu došlo na něčí „zásah“. Na PR Plačkův les a říčku Šatavu se mrkneme. Zkusíme se i progooglovat k plánu péče, bude-li dostupný. Díky za tip, těch není nikdy dost. Na bledule letní jsme ještě nenarazili. :-(

Křivé jezero a bledule letní

(Jirka, 26. 4. 2010 10:20)

Ahoj,
Křivé jezero jsme loni nejprve obcházeli od silnice z Milovic po polní cestě směrem k Panskému mlýnu. Došli jsme asi do poloviny a málem šlápli na rosničku. O kousek dál jsme taky na okraji lesa u vody nafotili své první bledule letní. Pak jsme se vrátili zpět a šli ještě podél hráze k Novým Mlýnům a po cestě kousek dovnitř rezervace, kde jsou hlavaté vrby. I tam bledule byly, ale nikde jsme tam neviděli zákaz vstupu. Možná ho nějaký vandal sundal.
Letos jsme na vysněné bledule jeli raději jinam - do PR Plačkův les a říčka Šatava, kousek od Vranovic. Skutečně i tam rostou v hojném počtu, jen jde o méně známou lokalitu na levém břehu Šatavy. Roste tu i žebratka bahenní, ale ta zatím nekvetla. Doporučuju mrknout na plán péče tohoto chráněného území, jestli se Vám ho ještě podaří najít, jsou tam i pěkné fotky. :-)

RE: Milovická stráň

(Ivča + Jirka, 20. 4. 2010 21:41)

Krtku, určitě jsi čekal nějakou „kulišárnu“, že?... A teď od Tebe slyšíme tolik chvály, žádná kritika… To skoro vypadá, že jsme si Tě s krtkem s malým „k“ koupili… :-)))) Pokud jde o fotbal, nebyl jsem takový nadšenec jako Ty, ale asi od svých 16let jsme chodil hrávat s takovou partičkou chlapů ze sídliště. Byli jsme ve věkovém rozpětí od těch 15 do 40let. Tehdy jsem si říkal, že někteří už jsou pěkně staří fotři… :-)))) Ale znáš to, všichni tykačka. Nakonec jsem došel k závěru, že až tak staří nejsou. :-) Čas běžel, generace se obměňovala, ti starší přestávali chodit a najednou člověk zjistil, že je také „fotrem“ a přestává stíhat (samozřejmě se to nahrazuje tou zkušeností). A před pár lety jsem to i já přenechal těm mladším. Dnes tak leda tenis a samozřejmě ta příroda… :-)))
Pokud jde o „kolase“ (myslím motýli), znám to a také využívám. Ale párkrát jsem tam také narazil, že něco nebylo. Určovat se dá také dobře (a nejen motýli, i jiní živočichové, či flóra) např. podle biolibu: http://www.biolib.cz Když se na těchto webovkách zorientuješ, a víš jak, určíš tam skoro vše.

Milovická stráň

(Krtek, 20. 4. 2010 16:41)

Ahoj Ivčo a Jirko, dle avíza přeskakuji ostatní galerie, neboť jsem byl zvědav, co dobrého jste pro mne "upekli" a posléze konstatuji, že mi nezbývá jen poděkovat a to s úsměvem. V galerii se mi líbí krajinářské fotky 216 se zajímavým efektem terasových políček, pole 299 s proměnlivvou hrou světla a stínů, díky různě vysoké vlhkosti půdy a taky snímek 499 - to je fajn záběr. Brankář taky ujde, víš Jirko, že jsem kdysi byl zcela propadnut do brankářské vášně, léta hrával soutěžně neděli co neděli a den bez míče si neuměl představit? No a dnes, škoda mluvit:-)))
Jirko, šikovný je i zlatohlávek 191, majka 273, mléč 297, srnka 437 a zajíček 485. Plus obě babočky, mimichodem, našel jsem parádní odkaz na určování motýlů: http://motyli.kolas.cz/ a už jsem jej i celkem dobře otestoval :-)))

RE: Vstavače?

(Ivča + Jirka, 16. 4. 2010 12:53)

Jirko, s lesem ocúnů pod Děvínem máš pravdu, vybavujeme si je. Jsou tam v lesících všude, u vysílače, u soutěsky... :-) Možná máš pravdu, že to nejsou vstavače :-), my si také jistí nejsme, a jak už jsem psal, i tahle varianta nás napadla. Vlastně nás od ní odradila nepřítomnost tvrdky… Třeba se ještě někdo přidá do naší diskuze a potvrdí ocúnovou variantu. :-)
Tak s Křivým jezerem jste měli tedy štěstí. Ty bledulky jsou zřejmě směrem od Panenského mlýna, že? Na téhle straně jsme nebyli, třeba tam zákaz nevisí ani teď… :-) My jsme byli z rosničky nadšení, už jsme ji neviděli mraky let. Pořád potkáváme skokany, ropuchy, kuňky… Brali jsme to jako žabí raritu. :-) Alespoň pro nás po tolika letech určitě.

Re: Vstavače?

(Jirka, 16. 4. 2010 8:00)

Ahoj,
ještě se k tomu vrátím. Nemůžu dát ruku do ohně za to, že skutečně šlo o ocúny, nejsem botanik. Jen mi přijde z vlastní zkušenosti mnohem pravděpodobnější, že v lese v tak hojném počtu rostou ocúny, než vstavače vojenské. Na Děvíně pod vysílačem je totiž les ocúny doslova posetý, zatímco "vojáka" jsem tam nikdy neviděl. A to v popisu NPR Děvín-Kotel-Soutěska ani v plánu péče není o ocúnech žádná zmínka. To samé bylo minulý víkend i v Knížecím lese. Věřím, že na Milovické stráni skutečně vstavače vojenské porostou, ale hledal bych je určitě spíš v trávě - tam, kde jsou teď hlaváčky. V lese možná budou nějaké vstavače nachové, ale o těch se v plánu péče píše "vzácný výskyt, vitalita populace slabá", takže asi ne v takovém množství.
PS: Loni ještě zákaz vstupu do PR Křivé jezero u tabulí nevisel, proto jsme tam šli a fotili ty bledule letní. A jednu rosničku jsme tam potkali taky. :-)

RE: Vstavače?

(Ivča + Jirka, 15. 4. 2010 19:36)

Ahoj Jirko, máme radost, že se stáváš naším dalším pravidelným návštěvníkem a "dopisovatelem".
Jo, jo, hlaváčků tam bylo mraky, takže člověk nevěděl, které fotit dříve. Navíc nebylo vůbec jednoduché „tancovat“ mezi majkami a rostlinami, když je všeho tolik… :-)
Pokud jde o ocúny ? (vstavače?), napadly nás jako varianta také. Ocúny ale mají touto dobou mezi listy masitou tvrdku (mrkni např. u nás 2008 Okolí Brna, a to do fotogalerie „Za ocúny do Chroustovského údolí“, tam máme hned jako první fotku ocún s tvrdkou z dubna), která tam nebyla. Navíc bychom ocúny čekali na louce, v travnaté škarpě, na okraji cesty v trávě…, a ne v lese, i když 100m od jeho okraje. Pokud jde o vstavače vojenské, tak jsem se schválně díval do archivu a zjistil, že např. v r. 2008 jsme nafotili asi o týden později už pěkné listy, mnohem větší než tady. Tehdy jsme také váhali a když to po pár týdnech rozkvetlo, byl to vstavač vojenský. :-) Navíc dle seznamu rostlin, které by měli v této rezervaci růst, je vstavač vojenský uveden, ale o ocúnu tam není ani zmínka. Ale jistí si samozřejmě nejsme. :-( Jediná jistota bude se tam zase podívat. :-)

Vstavače?

(Jirka, 15. 4. 2010 8:33)

Ahoj,
pěkné fotky hlaváčků. :-)
Jen mám dojem, že jste si v Milovicích spletli vstavač vojenský s ocúnem. Stejné zelené listy totiž ve stovkách kusů rašily i 10.4. v Knížecím lese, kde by xerotermní vstavače rozhodně růst neměly. Navíc vstavač vojenský raší ze země vždy už se zárodkem poupěte uprostřed dvou poměrně malých přízemních listů a očekával bych, že začnou nejdřív na 1. máje. Loni byl hodně teplý duben a první rozkvetlý vstavač vojenský jsme v Bílých Karpatech na Drahách viděli právě 1.5.