Ivča a Jirka

Na konci září 2010 jsme vyrazili do Hustopečí u Brna. Hustopeče se nachází na EXITu 25.km na D2 jižně od Brna. Z horopisného pohledu leží okolí Hustopečí v Boleradické vrchovině a Hustopečské pahorkatině, které spadají pod Ždánický les. Okolní černozem předurčila tomuto kraji pěstitelství, zejména ovocné sady a vinohrady. V sadech se zde pěstují hlavně meruňky, ale jsou zde i mandloňové sady, což je celorepubliková rarita. Dnes se zde nachází necelá tisícovka mandloní, které na jaře nádherně kvetou. My jsme prošli Hustopečemi a navázali na červené turistické značení.

Po červené jsme pokračovali směrem na sever proti proudu říčky Štinkovka. Ta pramení jižně od Nikolčic a ústí u Šakvic do Novomlýnské nádrže pod Pálavou. Za zmínku stojí, že je říčka do nádrže přečerpávána. Na Štinkovce se nachází také dva rybníky, kam směřovaly naše kroky: Přední rybník a Zadní rybník. Přední rybník je o něco větší (plocha 3,5ha) než Zadní rybník (plocha 2,5ha). Přední rybník je využíván ke sportovnímu rybolovu. Nás v jeho zadní části hlavně zaujal vodník Fiškin od řezbáře Josefa Zelinky ze Šitbořic. Křest vodníka se zde uskutečnil 23. května 2009. Tento vodník z lipového dřeva zde dohlíží nad pořádkem a dodržováním rybářských pravidel u rybníku. Kolem Zadního rybníku jsme prošli po jeho levém břehu a pokračovali po červeném značení směrem ke Kamennému vrchu.

Na Kamenném vrchu (343m n.m.) mezi Hustopečemi a Kurdějovem se nachází přírodní rezervace o rozloze téměř 104ha, která byla vyhlášená v r.1956. Jedná se o původní pastvinu s vzácnou teplomilnou květenou. Tato pastvina nikdy nebyla přetvořena na pole nebo vinice, čímž si udržela svoji původní tvář. My jsme museli konstatovat, že cesta na Kamenný vrch byla na konci září slušně zarostlá. Špatně se budete také orientovat, pokud se budete chtít řídit turistickým značením. Červená značka sice tudy vede dále na Diváky, ale značení je zde opravdu špatné, takže musíte jít spíše po čichu. Tak jsme to udělali i my. Ještě malá poznámka ke Kamennému vrchu. Pozor na možnou záměnu. Přírodní rezervace stejného názvu, tj. Kamenný vrch, se také nachází na okraji Brna, kde se nachází největší populace koniklece velkokvětého na světě. Tyto dvě rezervace ale nemají spolu nic společného, pouze název. V přírodní rezervaci jsme toho vzhledem k pokročilému ročnímu období až tolik neviděli a pokračovali směrem na Kurdějov.

Kurdějov leží v malebném údolí a dnes zde žije cca 330 obyvatel. První písemná zmínka o Kurdějovu ale pochází už z r. 1286. Původně byl Kurdějov slovanskou osadou, což dokládají privilegia zdejších vrchností, která jsou až na jednu latinskou výjimku sepsána česky. Německé obyvatelstvo sem začalo postupně přicházet od pol. 16. stol. Kurdějov byl několikrát pod tlakem nájezdníků (Turci, Tataři) a byl i několikrát vypleněn a vypálen (vojska sedmihradského knížete Betlena Gábora, Švédové, uherští rebelové). Při nájezdu Tatarů v r. 1663 se údajně místní obyvatelstvo uchýlilo za hradby opevněného kostela sv. Jana Křtitele, kde se úspěšně bránilo a střelbou způsobilo Tatarům značné ztráty. Kostel je nejen dominantou obce, ale patří mezi nejstarší stavby v celém regionu. Byl vybudován v 1. pol. 14. stol. Při přestavbě před r. 1465 vzniklo nad klenbou kněžiště i vnitřní obranné patro s ochozem vyneseným na krakorcích. Na severu je do něj vložena pozdně gotická kaple Všech svatých, která je rovněž vybavena střílnami. Sešlý nápis na spodní části průčelí s letopočtem 1213 je potřeba brát s rezervou. Kaple zřejmě pochází z doby budování kostela. Na severozápadě je z hradebního okruhu vysunuta mohutná čtyřhranná věž se 3 zvony, která pochází z r. 1493. Pod východní částí areálu je až 10m pod povrchem vyhloubena síť únikových podzemních chodeb přístupných z kněžiště kostela. Dnes na tyto chodby navazuje obecní vinotéka. V době naší návštěvy byly chrámová loď s gotickým žebrováním i věž uzavřeny. Nicméně se nám podařilo pootevřenou bránou proklouznout do areálu kostela a porozhlédnout se zde. Chtěli bychom se sem někdy vrátit a navštívit věž i chrám, protože celý areál na nás působil fascinujícím dojmem.

U kostela jsme odbočili doleva a pokračovali po proudu Kurdějovského potoka. Minuli jsme rozpadající se areál bývalého JZD a po cestě kopírující potok jsme pokračovali až ke Kurdějovskému rybníku. Od rybníku jsme pokračovali stále na jih až k silnici propojující Hustopeče. U silnice jsme se dali podél vinohradů doprava, minuli Herbanovu farmu a pokračovali po cestě kopírující dálnici D2, které vede z Brna do Bratislavy. Asi po 1,5km jsme podešli tunelem dálnici D2 a dorazili zpět do Hustopečí.

Popsaná trasa měřila 18km a bylo potřeba vystoupat (zejména na Kamenný vrch) 295m.