Ivča a Jirka

Poslední březnový víkend 2014 jsme se s naši kamarádkou Ivkou a její dcerou Luckou vypravili na jih Moravy do unikátní oblasti Pohansko s lužními lesy, slepými rameny, tůněmi... a loukami se staletými solitérními duby mezi řekami Moravou a Dyjí. Tato část lužních lesů a luk se nachází v jihovýchodním cípu lednicko-valtického areálu, a to u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Z Břeclavi jsme putovali po zeleném značení k počátku Naučné stezky Pohansko a pokračovali po trase zámeček Pohansko – cyklostezka Břeclavská – zámeček Lány - proti proudu Dyje a zpět kolem zámečku Pohansko do Břeclavi. Nyní pár zajímavostí a informací k Pohansku:

-          V souvislosti se vznikem Velké Moravy zde bylo na ploše 55ha postaveno jedno z nejrozsáhlejších raně středověkých sídlišť (nížinné hradisko) střední Evropy vybudované v 9. stol., které bylo v r.1965 vyhlášené archeologickou památkovou rezervací. Název hradiska Pohansko je novověký. Hradiště lze najít i pod názvem Loventingrad, který je odvozen od starého německého názvu Břeclavi – Laventenburch. Hradiště bylo členěné na tři části: centrální část (cca 28ha), jižní (cca 25ha) a severní předhradí (cca 3ha). Centrální část hradiska byla obehnána dřevěno-hlinitou hradbou s čelní kamennou zdí dlouhou cca 2km. V centrální části stál také velmožský dvorec na půdorysu 96x86m s celokamenným kostelem. Jižní předhradí bylo osídleno polovojenskou družinou. Obě předhradí byla ohrazena palisádou. Předpokládá se, že hradiště bylo v 9. stol. sídlem příslušníka tehdy vládnoucího rodu Mojmírovců a jeho družiny.

-          Ještě dnes lze spatříte zbytky původního valu, který byl kolem celého hradiště. Dnešní výška až 3,5m naznačuje, jak byl asi původně vysoký. Jeho šířka činila 15-25m.

-          Od r. 1958 se na Pohansku provádí rozsáhlý archeologický průzkum. Díky němu zde byl objeven velmožský dvorec, celokamenný kostel, rotunda, rozsáhlé pohřebiště, dvory, kde probíhala řemeslnická činnost, středověké domy, zemědělské budovy, pohanský kultovní objekt, zahloubené zemnice..., ale také zlaté a stříbrné šperky, keramika, nádobí, výzbroj apod. Pohansko možná ještě přinese nějaké překvapení. V r. 2008 zde byly objeveny pozůstatky druhého kostela, přestože se zde do r. 2008 předpokládal kostel jen jeden.

-          Na Pohansku, a to severně od soutoku řeky Moravy a Dyje, byla v r. 1971 zřízena obora Soutok pro chov zvěře (zejména jelenů, daňků a černé zvěře), která je svoji rozlohou 4 232ha největší oborou u nás. Prvopočátky dnešní obory Soutok lze ale datovat už do druhé poloviny 19. stol., kdy Lichtenštejni nechali vybudovat první oplocení v prostoru dyjsko-moravského trojúhelníku. Přes 2m vysoký plot sice nebyl zcela souvislý, ale dosahoval délky až 60km. Oplocení mělo tehdy omezit migraci zvířat z lužních lesů do Bílých Karpat a zabránit škodám způsobených zvěří na polích.

-          V letech 1811-1812 nechal kníže Jan I. z Lichtenštejna vybudovat na jižním okraji hradiště (přímo na vrcholu velkomoravského valu) empírový lovecký zámeček Pohansko, a to dle projektové dokumentace architekta Josefa Hardtmutha. Mimochodem, tento architekt byl vynálezce tužky, se kterou přišel, když projektoval stavby v Lednicko-valtickém areálu, a později založil továrnu Koh-i-noor Hardtmuth v Českých Budějovicích. Zámeček zdobí slepá postranní arkádová křídla a plastické reliéfy s loveckými scénami a výjevy z antické mytologie. V průčelí 1. patra je vybudována lodžie s plným parapetem uzavřená 12 jónskými sloupy nesoucími profilovanou římsu s atikou. Dnes je na zámečku instalována archeologická expozice Velkomoravské Pohansko.

-          Lichtenštejni si ve stejném období (v l.1810-1812) vybudovali jihovýchodně od zámečku Pohansko menší zámeček Lány, který se tak stal nejvzdálenější památkou od jejich lednického a valtického sídla. Zůstal tak stranou hlavních tras schovaný ve stínu zdejších solitérních dubů. Zámeček měl oddechový i hospodářský charakter (i dnes zde stojí hospodářské budovy) a zřejmě byl opět vybudován na návrh architekta Josefa Hardtmutha. Na přelomu 19. a 20. stol. byl zámeček přebudován. Od 50. let 20. stol. sloužil zámeček jako sídlo pohraniční stráže, což jej velmi poznamenalo (téměř zchátral). Dnes dokončuje jeho nový vlastník rekonstrukci. Zajímavostí je také to, že v okolí zámečku Lány probíhaly na konci 2.sv.války prudké boje mezi Sovětskou armádou a ustupujícími německými vojáky.

-          Na Pohansku narazíte na betonové bunkry (tzv. řopíky), které byli součástí prvorepublikového opevnění Československa.

-          Na záplavových lužních loukách dominují mohutné stoleté solitérní duby, na kterých našla své místo pro hnízděné kolonie čápů bílých. Čápi se sem každoročně vrací. Solitérní duby lze vidět roztroušeně po celé zdejší oblasti a spoluvytváří charakteristický ráz zdejší lužní krajiny. O dubech se říká, že 300 let rostou a dalších 300 let umírají. Obrovští jedinci se tak dožívají i 500 let. Z jednoho pohanského velkého dubu se prý vyrobilo i točité schodiště na Lednickém zámku, při jehož výrobě nebyl použit ani jeden hřebík. Ze zdejšího dubového dřeva bylo zrestaurováno také trámoví na Karlštejnské kapli. Pokud byste někdo hledali krále zdejších solitérů, je jím jedinec rostoucí nedaleko archeologické stanice. Obvod jeho kmene činí přes 8m a dosahuje do výšky 27m. Postupně ale už odumírá a z koruny mu zbylo jen pár větví. Na zdejší duby má vliv nejen jejich věk, ale necitlivé vodohospodářské úpravy (ohrázování řek, změny hladiny podzemní vody) v nivě Dyje a Moravy v 70. letech 20. stol. Jak docílit, aby i v budoucnu zde byly solitérní duby? Malé semenáčky dubu nemají šanci konkurovat vysoké trávě, navíc by byly poškozeny zvěří a při sečení trávy. Proto se vybudovaly oplocenky, které mladé duby chrání. Do oplocenek se dává 16 sazenic dubu letního a ty, které budou nejlépe růst, budou v budoucnu vybrány, aby z nich vyrostl nový solitérní strom.

-          Od okraje města Břeclav až k zámečku Lány byla vybudována Naučná stezka Pohansko, která na 10 panelech seznamuje návštěvníky s oborou, okolními lužními lesy, historií Pohanska a archeologickým výzkumem. Nedávno zde byla vybudována nová Naučná stezka doupných stromů Pohansko, která začíná téměř shodně s předchozí naučnou stezkou, ale končí už u zámečku Pohansko. Tato druhá stezka je věnována doupným stromům, tj. stromům s dutinami, které působí jako torza a postupně umírají, ale ve kterých bují hmyzí život a své útočiště poskytují i netopýrům a ptákům. Stezce byl dán pohádkový ráz, přičemž jsou stromy připodobněny Entům z knih Pána prstenů.

-          Na Pohansku se také těží ropa. Zdejší ložiska nejsou příliš bohatá, ale ropa je prý velmi kvalitní. Proto se využívá pro farmaceutický a chemický průmysl.

Závěrem chceme jen poznamenat, že i v lužních lesích jižní Moravy bylo letos nevídané sucho. Většina slepých ramen vyschla a tůně nebo zatopené louky byste zde hledali marně. Příroda zjevně strádala, ale lze na tom vidět i nějaké pozitivum, např. bude méně komárů oproti jiným rokům. ;-)