Jdi na obsah Jdi na menu

 


Národní přírodní památka Švařec 2

Na Národní přírodní památce Švařec jsme byli naposledy v r. 2009 (tehdejší skromnou fotogalerii najdete zde). Letos jsme byli rozhodnutí se sem vrátit a konečně i nafotit kriticky ohroženou orchidej švihlík krutiklas. Nakonec jsme sem v druhé polovině srpna a na přelomu srpna a září zavítali 2x. Napoprvé ještě švihlík nekvetl, ale díky upozornění od orchidejáře Zbyňouse, za což mu děkujeme, se napodruhé zadařilo. Rozhodli jsme se obě návštěvy spojit v jednu níže uvedenou fotogalerii, takže se můžete zdejší přírodou pokochat.

Protože jsme již o této lokalitě na stránkách psali (viz odkaz výše), jen doplníme pár informací. Nejdříve k obci Švařec:

-          Obec Švařec, podle které se NPP jmenuje, se nachází cca 9km východně od Bystřice nad Pernštejnem v koutku Českomoravské vysočiny, a to v části zvané Svratecká hornatina. Obec je dnes součásti obce Koroužná.

-          Ohledně vzniku názvu Švařec není zcela jasno. Mohl vzniknout od osobního jména Svařek nebo od slova svařovati (když se zde dolovaly rudy, tak zde byly jejich tavírny), ale spíše se asi jedná o odvozeninu od názvu řeky Svratky (Švarcavy), která obcí protéká.

Nyní pár doplňujících informací k Národní přírodní památce Švařec:

-          Chráněné území bylo vyhlášeno v r. 1985 za účelem ochrany lučních společenstev, jalovcové stráně a vstavačovitých rostlin.

-          Geologické podloží je na NPP velmi pestré. Převažují zde ruly. Z pohledu flóry je zde významný krystalický vápenec.

-          NPP o ploše přes 14ha se nachází v nadmořské výšce od 370 do 495m n.m. O to víc je překvapující výskyt teplomilných rostlin a živočichů, a to zejména hmyzu. Pravidelně zde narazíte na různé druhy sarančí nebo na kudlanku nábožnou. My zde potkali opět obojí (kudlanek několik). Jejich výskyt je umožněn pronikáním z nižších poloh údolí Svratky.

-          Největší raritou je zde ale již zmíněná kriticky ohrožená drobná a nenápadná orchidej švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis) rozkvétající na konci léta, čímž je v rámci kalendářního roku poslední kvetoucí orchidejí. V ČR se jedná skutečně o vzácnost a v současné době jsou u nás potvrzeny jen 3 lokality výskytu. Úbytek švihlíku je způsoben zejména zánikem dřívějších pastvin zajišťujících vhodné podmínky pro jeho existenci.  

-          O trochu dříve zde kvetou i další orchideje (kukačky, pětiprstky, vemeníky...) a na počátku jara koniklece.

-          Lokalita je součástí soustavy chráněných území NATURA 2000 vytvořenou státy EU.

Počasí nám opravdu přálo, takže byla i spousta hmyzáků. Bohužel jsme vše nestíhali nafotit. I tak je fotogalerie velmi bohatá, o čemž se můžete přesvědčit. ;-)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Arion na Švařci

(vrbamiroslav, 22. 1. 2014 15:31)

Dobrý den,
potěšilo mne, že vás zaujaly i fíkovníky. Ani jsem na ně nedával odkaz, protože jsem předpokládal, že pro vás nebudou až tak zajímavé.
Bydlím v Jihlavě, ale fotky jsou ze zahrady v Přímělkové, kudy projdete cestou na Rokštejn a do PR Údolí Brtnice. Mimo fíkovníků se na zahradě vyskytuje i něco z předchozích galerií - blatnice skvrnitá, majka obecná a užovka hladká.
Ještě k pastvě na Švařci. Při mých návštěvách se ovce pásly v el. ohradnících právě až u lesa v nejvzdálenějších částech. V srpnu a začátkem září jsou však ještě malé housenky modráska černoskvrnného v květech dobromysli a mohly by být pastvou ohroženy. Právě proto možná byla pastva v této době přerušena a obnovena na podzim nebo na jaře, kdy již jsou v bezpečí v mraveništích.
Jinak pro fíkovníky jsou daleko lepší podmínky na jižní Moravě. Jeden pěstitel je např. v Přibicích - fotky má na www.musov.cz.
Zdravím MV

Re: Arion na Švařci

(Ivča + Jirka, 23. 1. 2014 21:41)

Zdravíme do Jihlavy,
to je teda na zahradě V Přímělkové hezky živo. Určitě moc pěkné místo. Doufáme, že letos se nám na Rokštejn podaří konečně dostat. Mimochodem, máte zkušenosti s blatnicí? Opravdu vylučuje látku připomínající česnek?
Pokud se jedná o Švařec, tak je možné, že v jiném období dochází ke spásání, jak uvádíte. Uvidíme třeba v budoucnu, až se tam dostaneme v jiném období.
A na fíkovníky z jihu Moravy jsme se také podívali. Docela jsme zírali, jaké plody se u nás můžou urodit (i v jaké kvalitě) a kolik sklizní je možné realizovat. Absolutně jsme neměli tušení. Díky za rozšíření obzorů a informace.
Tak zase někdy příště,
I+J

Re: Re: Arion na Švařci

(vrbamiroslav, 30. 1. 2014 15:02)

Ještě k blatnici - měl jsem při přenášení v ruce dva kusy, ale nebylo nic cítit. Asi nevylučuje česnekový výměšek vždy.
Zdravím MV

Re: Re: Arion na Švařci

(Ivča +Jirka, 31. 1. 2014 22:01)

Až se nám někdy poštěstí mít blatnici v ruce, tak to vyzoušíme... ;-)

Arion na Švařci

(vrbamiroslav, 19. 1. 2014 2:24)

Dobrý den,
Švařec zřejmě dokáže překvapit vždy a každého. Navštívil jsem jej 2x v červnu a v červenci asi před 8 lety. V té době jsem ještě nefotil, takže nemám dokumentaci. Hlavním cílem byl modrásek černoskvrnný. O jeho výskytu jste se zřejmě dočetli na informační tabuli, ale v srpnu jste jej již nezastihli. Hlavní doba výskytu zde byla v polovině července. Mimo Bílých Karpat je to jedno z posledních míst výskytu na jižní Moravě. A další kuriozita - živnou rostlinou je hlavně mateřídouška, vzácně jiné rostliny. A právě zde kladly samice vajíčka na dobromysl obecnou. Dobromysli zde byly rozsáhlé porosty, právě rozkvétala a její vůně se šířila i do širšího okolí.
Dalším překvapením byl okáč voňavkový a otakárek ovocný - druhy, které sem pronikly údolím Svratky z teplých oblastí jižní Moravy, jak se v úvodu rovněž zmiňujete. A dále - na okraji obce na vlhčí louce u Svratky, již mimo území PP, s bohatším výskytem krvavce totenu - poletovali modrásci bahenní. Dva druhy modrásků rodu Maculinea téměř na jednom místě je již asi dost vzácné najít. K odborné diskusi o chrastavci se připojit nemohu, protože tak daleko mé znalosti nesahají, pouze doplním, že zde létala dlouhozobka chrastavcová, která ji využívá jako živnou rostlinu. V červenci jsem zde již rovněž zastihl dospělce saranče vrzavé a modrokřídlé. Nacházel jsem i čestvě vylíhlé cikády chlumní.
Předpokládám, že zde pokračuje pastva a tak zde i nadále žije arion. Domnívám se, že bez pastvy není schopen přežít, v údolí Brtnice totiž vyhynul krátce po jejím ukončení. (Mimo vojenských prostor a lomů, kde je pastva nahrazena jinou činností.)
Přeji hodně zajímavých nálezů i v r. 2014.

Miroslav Vrba

Re: Arion na Švařci

(Ivča + Jirka, 19. 1. 2014 11:31)

Zdravíme Vás,
děkujeme za hezký a zajímavý doplňující komentář. Švařec dle našeho názoru patří k těm lokalitám, kam může člověk v jakoukoliv jarní nebo letní dobu a bude stále něčím překvapen.
O modráskovi černoskvrnném víme, ale nenarazili jsme zatím na něj. Na něj by to chtělo opravdu asi dříve, jak píšete. Modráska bahenního jsme na hranici dolní části NPP také zahlédli, ale nestihli nafotit.
Pokud jde o pastvu, tak dle našeho názoru probíhá v té části NPP blíže k obci. Jinde byla pastva zjevně nahrazena jinou činností - seče se zde pomocí mechanizace, ale nechávají se neposečené plošky z důvodu snížení mortality rovnokřídlého hmyzu.
Ivča a Jirka
PS: Koukali jsme na Rajče a říkali si, že musíte žít v nějaké teplé lokalitě Jihlavska... ;-)). Fotogalerie s fíkovníky je moc zajímavá. A ten Váš je opravdu vydařený výpěstek. Dozvěděli jsme se informace, které jsme netušili... ;-) Také nám uniklo, že lze nalézt fíkovník ve volné přírodě na Znojemsku. Citronečník nám připomenul, že se chceme někdy podívat do Karolininých sadů. Obdivovali jsme krásně rozkvetlou bougainvilleu a monarcha stěhovavý musí potěšit každého, nejen milovníky hmyzáků. A ještě jedno překvapení nás ve fotogalerii čekalo, a to Čabaňská perla. Tento muškátový kříženec má tradici pěstování v Maďarsku, Bulharsku nebo Rumunsku. U nás se jedná opravdu o raritku. A pokud nás paměť neklame, tak už u nás perla ani není registrovanou odrůdou, takže víno se z ní ani oficiálně nedělá. Prima, rádi zase příště nakoukneme.

Švařec

(Jirka V., 13. 1. 2014 9:56)

Ahoj,
koukám, že loni se Vám na Švařci opravdu dařilo. Našli jste tam prakticky všechno, co se najít dalo. Švihlíky jsou moc pěkné, potěšila i housenka otakárka, kudlanka a hlavně oceňuji nález čistce německého. Já jsem ho tam už jednou fotil , ale už je to dlouho (2008) a přiznám se, že jsem už pochyboval, zda tam stále roste. :-)
Klouzky jsem tam také viděl a nejen ty, obecně se dá říct, že tam roste mnoho zajímavých druhů hub (čirůvka oranžová, hřib koloděj atd.). Výhradu k určení mám tady jen jednu - ten chrastavec asi nebyl rolní, nýbrž Kitaibelův.
Také jsem o víkendu vytáhl několik nových fotek na web, ale ještě nejsou z loňska všechny - na zpracování ještě čekají houbařské výlety v září a říjnu. Přes svátky jsem konečně doplnil a hned po novém roce odeslal mapování motýlů z roku 2013, tak mám z toho hned lepší pocit. :-)
Mějte se krásně a užívejte slunečných dnů, dokud to jde. :-)
Jirka

Re: Švařec

(Ivča + Jirka, 16. 1. 2014 22:59)

Ahoj, na Švařci nám to konečně také vyšlo. ;-) Žádné velké hledání a ještě najdeme, i co jsme nečekali... Z orchidejí jsme měli samozřejmě radost, ale čistec německý také potěšil. Navíc jsme o jeho zdejším výskytu ani nevěděli. Pravdou ale je, že moc exemplářů tam nebylo. A z hmyzáků jsme měli také radost... ;-)
S chrastavcem jsi nám dal brouka do hlavy. Nejdříve jsme byli nakloněni ti dát za pravdu. Našli jsme si ale další fotky s detaily, a to včetně listů, vzali si Květenu ČR (5. díl) a začali porovnávat..., a jsme už přesvědčeni, že se bude jednat o křížence (chr. rolní x chr. Kitaibelův). Některé detaily vyloženě pasují na první a jiné na druhý...
Všimli jsme si, že ti pár loňských fotek letos přibylo (PP Pekárna, Obřanská stráň, Údolí Říčky). Máš tam pěknou kombinaci hmyzáků i flóry... a pstřeň dubový mohl gulášek příjemně oživit... ;-) Tak se budeme těšit na houbařské výlety. My ještě také stále máme co zpracovávat. Už začínáme mít obavy, zda to stihneme, než začne nová sezóna.
Měj se skvěle a zase příště.
I+J