Ivča a Jirka

Když jsme byli ve druhé polovině srpna 2013 na NPP Švařec, zaujala nás zřícenina hradu Zubštejn, která byla z pastvin a luk vidět. Rozhodli jsme se, že si odpoledne na hrad odskočíme. K zřícenině se dá dostat po červeném turistickém značení od severovýchodu z obce Kobylnice nebo po modře, žlutě a červeně značené turistické cestě od západu z obce Pivonice. My jsme si zvolili druhou variantu, která je rychlejší, ale stoupání do kopce je mnohem strmější než od severovýchodu.

Obec Pivonice je malá nenápadná víska nacházející se v nadmořské výšce 595m n.m. asi 3 km východně od Bystřice nad Pernštejnem a 4,5 km jižně od přehradní hráze vodní nádrže Vír. V obci dnes žije cca 70 stálých obyvatel (na konci 70. let 19.stol. zde žilo skoro 300 stálých obyvatel!) a nenajdete zde ani autobusovou zastávku, ani restauraci, žádný obchod, žádná možnost ubytování... , prostě ideální místo, kde si naprosto odpočinete od civilizace. Navíc zde končí silnice, takže obec není ani průjezdná. Nejstarší zpráva o obci pochází už z r. 1358. Zajímalo nás také, jestli má malebný název obce něco společného s pivem. Jedna verze říká, že se jednalo o ves lidí Pivoňových, ale druhá se drží tradice hovořící o tom, že zde stával v podhradí pivovar a poddaní oznamovali své vrchnosti nedostatek piva obratem „pivo nic“. Jak je to s názvem doopravdy nevíme, ale druhá verze se nám líbí více. ;-) Za zmínku ještě stojí zdejší kulturní památka kaple sv. Anny se zvonem Donátem vyrobeným v r. 1755, která má dnešní podobu po opravách v r. 1771. Kaple je ale mnohem starší. Ke kapli uvedeme ještě 2 zajímavosti (jen se omlouváme, že jsme kapli opomenuli nafotit, tak příště):

-          V letech 2007-2010, kdy probíhala její rekonstrukce, byla na kapli usazena nová vížka s pozlacenou makovicí, do které bylo vloženo poselství budoucím generacím.

-          Kdo si pamatujete mušovský kostel sv. Linharta na malém ostrůvku na Novomlýnských nádržích pod Pálavou, kam se dá dostat jen v zimě, když je zamrzlá vodní hladina nádrže, tak vězte, že lavice z tohoto kostela najdete právě v kapli sv. Anny. V r. 1978 byly z Mušova přestěhovány do Černvíře, kde se na dalších 25 let uložily. V r. 2003 byly lavice znovuobjeveny a převezeny do Pivonic.

Jak už jsme uvedli výše, my jsme se na zříceninu Zubštejna vydali z Pivonic. Jednalo se o prudší stoupání lesem, ale byli jsme tam co by dup.

Hrad Zubštejn byl původně velmi rozsáhlou stavbou a zaobíral cca 1,7ha. Kolem data jeho vzniku se vedou odborné diskuze, ale zřejmě jeho založení sahá do druhé poloviny 13. stol. Zakladatelem byli údajně páni z Medlova, což byli předci Pernštejnů. Existují ale pochybnosti a názory, zda hrad nebyl vybudován až za Pernštejnů později. Ohledně Zubštejna přidáváme pár zajímavostí:

-          Umístění hradu na skalnatý vrch nejvyššího kopce v okolí (687m n.m.) mu zřejmě přiřklo roli ochránce středověké obchodní cesty směřující proti proudu řeky Svratky z Brna do Poličky.

-          Svoji nadmořskou výškou se jedná o jeden z nejvýše postavených hradů na Moravě a svým rozměry (290m na délku a až 80m na šířku) mezi dispozičně nejdelší hrady u nás.

-          Gotický hrad se původně nazýval Lapis (=latinsky Kámen), později Zubří kámen v podobách Suberstein, Supfstein, Zuberstein... (=Zubrštejn), z čehož vznikl dnešní Zubštejn

-          Hrad byl velmi poškozen v období husitských válek, ale Pernštejnové jej opět obnovili a kolem r. 1500 jej ještě opevnili. V r. 1547 se v písemných pramenech uvádí jako pustý, což ale dle průzkumu asi není úplně pravda. Předpokládá se, že zpustnul až na konci 16. stol. Po té se zde prý objevovaly různé živly.

-          V místě styku předmostí a předhradí byla během geologického průzkumu objevena šachta o hloubce až 40m.

-           V 17. a 18. stol. se na hradě pořádala tajná shromáždění českých bratří, kteří odmítali násilí a chtěli, aby se každý živil poctivou prací. Odmítali také kostely a k bohoslužbám jim stačilo nejskromnější vybavení. Čeští bratři prosazovali český jazyk a vzdělanost, ale existovali v rozporu s tehdejším právem. Proto byli církevní i světskou mocí považováni za kacíře.

-          Za 2. sv. války na hradě a v jeho okolí působili partyzáni.

-          Z hradu se zachovaly zbytky jádra, a to zejména zbytek severní štítové vstupní věže dosahující jen 1/3 původní výšky! (v patře věže se zřejmě nacházela kaple) a západní patrový obytný palác se 3 dochovanými podlaží. Zajímavé je, že se z paláce dobře zachovala patra a zřítila se jen jeho západní část. Dobře dochovaná je i 26m hluboká studna, která se v 90. letech 20.stol. vyčistila až do hloubky 16m a zajistila se ocelovou mříží.

-          K Zubštejnu a Pivonicím se váže pověst: Když v Pivonicích stavěli kapličku sv. Anny, došli jim peníze, což velmi trápilo zdejšího starostu. Ten ale jednou náhodně potkal u hradu neznámého podivína připomínajícího ducha, který se rychtářovi představil jako Sláma a nabídl mu peníze pod podmínkou, že mu měšec do roka vrátí. Rychtář souhlasil a obdržel měšec, ze kterého mohl brát peníze, aniž by jich v měšci ubývalo. Po roce se rychtář vypravil na hrad měšec Slámovi vrátit. Na hradě začal Slámu vyvolávat a po chvíli se ozval hlas oznamující, že Slámu zabil blesk a starostovi řekl, že „cos dostal, to si nech, my po sobě nedědíme“. Udivený rychtář pak prý měšec s penězi dlouho využíval pro blaho Pivonic.

-          K hradu se váže i řada dalších pověstí, např. o pokladu ukrytém ve zřícenině, o tajné chodbě nebo o duchu nešťastné Blaženky pykající za zrazenou lásku...

-          Prý zde byla vězněna dcera Jiřího z Poděbrad, a právě proto prý český král hrad vyplenil. Zřejmě se ale opět jedná o pověst, která se nezakládá na pravdě.

-          V části bývalého předhradí dnes nešťastně stojí pomník pivonického rodáka a komunistického poslance Antonína Šťourače, který původně zdobily desky připomínající založení KSČ v okolních obcích. Obecně nejsme pro likvidaci pomníků, ale tento se do bezprostřední blízkosti hradu opravdu nehodí. Navíc je už „odstrojený“, protože z něj zmizela rudá hvězda i původní desky. Návštěvníci, kteří neznají jeho historii tak ani nechápou co to vlastně je. Proto souhlasíme se zastupitelstvem Bystřice nad Pernštejnem, kteří nechali zpracovat architektonickou studii, kde se počítá s jeho přemístěním na bystřický hřbitov (zde ale nebude v této obří podobě) a bude věnován nejen Šťouračovi, ale i dalším válečným bystřickým odbojářům. V předhradí by měla být vybudována středověká vesnice a řemeslnické dílny.

-          V letech 2009-2011 proběhly na hradě za cca 7 mil. Kč rekonstrukce. Na hradě byl vybudován nový dřevěný most mezi předmostím a hradním jádrem, vykácely se náletové dřeviny, instalovaly se nové informační tabule a v podhradí se nově objevily obléhací stroje sloužící k dobývání hradů (obléhací věž, prak a katapult). Bystřicka radnice chce do hradu investovat dalších cca 15 miliónů a vybudovat zde středověkou vesnici.

-          Odhaduje se, že ročně zříceninu navštíví cca 15 tis. turistů.

-          Z hradní zříceniny jsou hezké výhledy do okolí (jihovýchodně na Sýkoř, jižně až skoro k Brnu, jihozápadně na Křižanovsko a severozápadně na okolí Studnic a Pohledeckou skálu).

My jsme po obhlídce hradu pokračovali nejdříve kolem pomníku po červeně značené cestě na sever. Procházeli jsme zdejšími lesy, ale cca po 1,5km jsme odbočili na neznačenou lesní cestu, která nás vyvedla z lesa do luk a polí. Polní cestou jsme se vrátili do Pivonic.