Ivča a Jirka

Bílé Karpaty patří k našim oblíbeným lokalitám, kam se rádi vracíme. Protože naši republiku 3. říjnový víkend přiklopila inverzní „poklička“, rozhodli jsme se pro výšlap na nejvyšší kopeček Bílých Karpat Velkou Javořinu na Česko-Slovenské hranici. Byli jsme přesvědčeni, že na vrcholu bude určitě svítit sluníčko (a byli jsme přesvědčeni správně).

Na Velkou Javořinu vede několik turistických cest. Ze slovenské strany žlutá od Miskova a modrá od Cetuny. Z české strany modrá od Vápenek, červená od rozhledny Korytná (kolem Kamenné boudy), kterou známe nejlépe, a zelená z Květné (Strání), kam tímto zdravíme Staňu K. i jeho rodinu. ;-) My jsme si tentokrát zvolili modré turistické značení z Vápenek, neboť jsme touto cestou ještě nikdy nešli.

Vápenky jsou malá osada, která je dnes součástí obce Nová Lhota, která je nejvýše položenou obcí na celém Hodonínsku (cca 500m n.m.) a nachází se asi 6km východně od Velké nad Veličkou. Vápenky vznikly na konci 18. stol. jako dělnická osada na hranici tehdejšího strážnického a ostrožského statku. Za svůj název osada vděčí těžbě vápence, který se dodával do skláren v Květné. Vápenky nás zaujaly původní malebnou výstavbou, která je chráněna jako památková zóna, a také nás překvapilo, kolik je zde možností k ubytování (moc hezké rekreační středisko Vápenky a také Penzion u Černého potoka). Vzhledem k tomu, že zůstávají Bílé Karpaty turisticky stále neobjevené, a s ohledem na to, že ve Vápenkách končí silnice, naivně jsme si mysleli, že zde bude turisticky pusto. V osadě to ale žilo.

Na konci Vápenek jsme za kapličkou odbočili doprava a začali stoupat po modrém značení. A stoupání skončilo až na Velké Javořině. S tím jsme ale počítali, neboť jsme museli zvládnout převýšení necelých 500m. Po cestě jsme potkali pár zástupců hmyzáků (několik chrobáků, střevlíčka, kvapníka...), ale všichni hmyzáci byli tentokrát neskutečně čilí, takže snaha o jejich popularizaci nedopadla moc dobře a neostré snímky jsme do fotogalerie nezařadili. Během stoupání na Velkou Javořinu stojí zmínit ještě pár věcí:

-          Krásné podzimně vybarvené lesy s houbami

-          Příjemné odpočívadlo s altánem v kolmé zatáčce u turistického rozcestníku Vadovská, které jsme v mapě uvedené neměli.

-          Pramen Veličky na západním úbočí Velké Javořiny – přímo k pramenu žádná cesta nevede a je možné se dostat cca 200m severně od pramenu. Nicméně i 200m od pramenu byla Velička téměř vyschlá (nepatrný čirůček). Po cestě ale nabírá několik přítoků a ve Vápenkách už byla z Veličky slušná říčka.

-          Nedaleko od pramene Veličky se nachází při cestě altánek „U zabitého“. Název připomíná příběh, který se zde odehrál. V Uherském Ostrohu žili 2 bratři, ten hloupější byl chudý a druhý byl bohatý. Chudý proto opakovaně žádal bohatšího bratra, aby mu pomohl. Ten to ale odmítal. Proto si chudý najal zbojníky, aby bohatšího bratra přepadli a oloupili. Tak se také stalo a když se dělil chudší bratr se zbojníky o lup, strhla se hádka o zlaté hodinky. Bratr oloupeného pohrozil, že pokud mu zbojníci hodinky nedají, že je udá. Tím si ale podepsal ortel a zbojníci jej zabili. Tragickou událost připomíná i  lidová píseň, která se dodnes zpívá na obou stranách moravsko-slovenské hranice.

-          Následovníky varujeme, aby na posledním úseku modrého značení pod Velkou Javořinou dávali pozor. Cesta od altánku „U zabitého“ začne klesat a cca po 200m vede kolmo doprava do prudkého kopce nenápadná pěšinka, kterou jsme málem přehlédli. Následující úsek byl nejprudším stoupáním celého dne. Navíc lesní pěšina se místy málem ztrácela a popadané stromy několikrát způsobily, že jsme si mysleli, že jsme se snad „ztratili“. Turistické značení v tomto úseku není občas ideální.

Velká Javořina je nejvyšší hora Bílých Karpat (970m n.m., někde se uvádí 969m n.m., tak si vyberte). Vrcholem i hřebenem prochází česko-slovenská hranice. Stojí zde také vysílač vysoký cca 135m s velkým množstvím anténních systémů, kterým původně rovněž procházela hranice. Na základě dohody z r. 1997 se pozemky pod vysílačem nachází na slovenské straně. Vrcholová část je součástí Národní přírodní rezervace Javořina zahrnující prales a horské louky. Nesmí se tudíž do rezervace nijak zasahovat a padlé stromy zůstávají na zemi. Vrchol Velké Javořiny je známý zejména tím, že se zde každým rokem konají Slavnosti bratrství Čechů (Moraváků) a Slováků, které navazuji na prvorepublikovou tradici, kdy se zde scházela česká i slovenská inteligence, studenti, umělci, duchovní i prostý lid. Kořeny těchto aktivit ale pochází ze 2. pol. 19. stol., kdy tudy procházela hranice dvou částí monarchie Rakouska-Uherska. My jsme na vrcholu Velké Javořiny ten den potkali několik turistů z moravské i slovenské strany, spoustu pomníčků (viz fotogalerie), které zde postupně přibývají, paragladistický páreček, telekomunikační věž, stádo pasoucích se ovcí... a k tomu vlídné podzimní počasí.

Udělali jsme si okruh po hřebenu velké Javořiny k turistickému rozcestníku Veľká Javorina – hrebeň, odkud jsme po červeně značené hraniční čáře sestoupali k turistickému rozcestníku Křižovatka do Strání, kde jsme navázali na cyklotrasu č.50520, která nás zavedla zpět k altánku „U zabitého“.Pak už nám zbývala jen cesta zpět do Vápenek.

Výškový profil prošlé trasy:

Zobrazení trasy na mapě: