Ivča a Jirka

Začátkem října jsme si po delší době naplánovali naši „studánkovou trasu“ do Podkomorských lesů, kterou pravidelně chodíme už více než 15 let. Studánkovou trasou myslíme návštěvu Ríšovy a Helenčiny studánky. Protože ale neradi chodíme po zcela stejné trase, pokaždé uděláme na trase nějakou změnu. Porovnat si dále popsanou trasu můžete s některými našimi dřívějšími výlety, např. z r. 2009, kde v rubrice 2009 Okolí Brna najdete výlety: Přes Ríšovu studánku a Žebětín do Bystrce a Za Pohádkou máje do Podkomorských lesů.

Letos jsme z Bystrce vyrazili nejdříve na Prýgl (Brněnskou přehradu), který dobře znáte z našich dřívějších fotogalerií. Od Prýglu jsme pokračovali po žlutém značení na Rakovec k Rybářské baště a od turistického rozcestníku Rakovec BUS po žluté pak stoupali chatovou oblastí k rozcestníku Rakovec-rozcestí. Zde jsme  před bývalou hájovnou odbočili podél potoku Rakovec, který se zde stáčí téměř do pravého úhlu a pokračuje k Prýglu, kde ústí. Pár desítek metrů od cesty se nachází u neznačené lesní pěšiny studánka Betelná vasrůvka. O existenci této studánky neví ani většina místních obyvatel. Název studánky se dá přeložit z Brněnského hantecu jako Studánka Výborná voda. Kvalitu zdejšího pramene tak není třeba komentovat. Nedávno někdo umístil na strom u cesty dokonce směrovku k této studánce, takže se časem stane možná známější, třeba aspoň pro milovníky hantecu.

Od Betelné vasrůvky jsme se vrátili zpět na žluté značení. Na počátku Kočičího žlebu jsme se zastavili pozdravit místní kozí lákadlo pro děti: kašmírského kozla Šíšu, krátkosrstou bílou kozu Jůlinku a kůzle Korny. Zde je děti mohou krmit přinesenými jablky, mrkví nebo Tvrdým a suchým pečivem. Pozor, nesmí se jim dávat čerstvé a měkké pečivo, piškoty, sušenky či jiné sladkosti. To by se jim prokázala medvědí služba. Kočičím žlebem jsme kolem bezejmenného rybníčku vystoupali k Ríšově studánce. Zde jsme opustili žluté značení, které dále pokračuje do obce Hvozdec vzdálené cca 3km, a pokračovali jsme po zelené až k Helenčině studánce. Ještě před Helenčinou studánkou jsme po levé ruce minuli druhý nejvyšší kopeček v katastru města Brna, a to Lipový vrch (478m n.m.). Protože jsme toho už dříve napsali o studánkách v dřívějších fotogaleriích dost, necháme je bez komentáře. Od Helenčiny studánky jsme si vybrali turisticky neznačenou cestu, která ale byla nedávno vyznačena jako cyklotrasa č.5005. Po cestě jsme těsně minuli nejvyšší vrch na území města Brna, který se příznačně jmenuje Kopeček (479m n.m.). Z Kopečku není žádný výhled do okolí, protože je celý zalesněný. Můžete zde najít pouze posed ve vrcholové části a informační ceduli o Kopečku. Za zmínku ještě stojí, že právě zde se 1.8.2007 oslavilo při východu slunce sté výročí skautingu. Tím jsme dokončili „hřebenovku“ mezi dvěma nejvyššími brněnskými kopci. :-)

Cestou kolem Kopečku jsme jen sešli na okraj Velké ceny (Grand Prix Brno nebo-li Masarykův okruh), odkud jsme neznačenými cestami pokračovali lesem až do Žebětína a dále kolem Žebětínského rybníka do Bystrce.

Popsaná trasa měřila 18,5km a bylo třeba celkově vystoupat 264m.