Jdi na obsah Jdi na menu

 


Z Karlova nad Velkou kotlinu

Pro náš další červnový výlet v Jeseníkách jsme si jako východisko zvolili obec Karlov pod Pradědem. Jedná se o místní část obce Malá Morávka, která leží 10 km severně od Rýmařova u silnice do Karlovy Studánky. Rozhraní mezi Karlovem a Malou Morávkou si dnes ani nevšimnete, a to přitom kdysi Morávka náležela Řádu německých rytířů a územně byla ve Slezsku, kdežto Karlov založili Ditrichštejnové o 100 let později (ve druhé polovině 17. stol.) a územně spadal na Moravu.

My jsme prošli Karlovem a jakmile jsme narazili na žluté značení, odbočili jsme doprava k řece Moravici. Tato řeka pramení ve Velké kotlině a je nejvýznamnějším přítokem řeky Opavy. Délka toku Moravice je 100,5 km a asi její největší zajímavostí je to, že dříve tvořila historickou hranici mezi Moravou a Slezskem. Po přejití Moravice jsme narazili na modré a zelené turistické značení. Pokračovali jsme dále na severozápad. Asi po 800m se obě značení rozdělila a my zůstali věrní modré značce, která je zároveň souběžná s Naučnou stezkou Velká kotlina. Tato naučná stezka zpřístupňuje rezervaci, do níž je jinak po celý rok přístup zakázán (v zimě zde řádí laviny). Naučná stezka má dnes celkem 7 zastávek, měří kolem 6km a stoupá stále proti proudu Moravice přes přírodní rezervaci Velká kotlina nad Temnou. Z naučných tabulí můžete načerpat informace o působení místních lavin, o vzniku kotliny v dávných dobách, o botanických i zoologických raritách a proč patří mezi přírodovědecky nejcennější středoevropské lokality.

Pokračovali jsme po tzv. Slezské cestě, která vede stále proti proudu řeky Moravice. Asi po 4km (ve výšce 960 m n.m.) se asfaltová silnička začíná měnit v lesní cestu, později v pěšinu, která začne prudce stoupat lesem. Časem začne pěšina vystupovat z lesa a přivádí nás nejdříve na dno kotliny, kde se nachází spodní moréna ledovcového karu. Později nás pěšina přivede okrajem lesa k spodní vyhlídkové plošině ve Velké kotlině. Každý, kdo vystoupá do těchto míst, je odměněn pohledem do amfiteátru se skalisky, s prameny stékajícími po skalách, s hustou nízkou vegetací a s horskými loukami plných rozkvetlých rostlin (v době naši návštěvy se to zde žlutilo hlavně upolíny). Tato kotlina byla vyhloubena ledovcem a později obroušena lavinami, zajímavá je také svoji pestrostí. Reliéf terénu, závětrná strana a oslunění způsobují, že na skalách orientovaných na jih jsou zde i ve výšce 1300 m n.m. teplotní poměry jako v nížinách. Proto se zde také vyskytují teplomilné rostliny i živočichové. Na stinných skalách je zase mikroklima podobné arktické tundře nebo vrcholkům Alp. Proto se zde vegetují arkto-alpínské druhy, nebo původní druhy z doby ledové. Díky členitosti kotliny se tyto poměry na malém místě opakují několikrát, čímž vzniká neskutečná rostlinná i živočišná pestrost.

Další vyhlídka je umístěna na horní vyhlídkové plošině asi 100m pod pramenem Moravice. Dle průzkumů roste ve Velké kotlině na cca 1km2 480 druhů rostlin, což 2x více než v obdobných krkonošských karech. Jen jsme mohli litovat, že je sem umožněn vstup jen za vědeckými účely, a to na základě povolení. Zákaz vstupu do kotliny jsme samozřejmě respektovali.

Po pokochání se na vyhlídkách pokračujeme ve stoupání, a to až k turistickému rozcestníku Nad Velkým kotlem (1360 m n.m.). Zde jsme šli ještě kousek směrem k Ovčárně a začali se vracet, abychom mohli opět sejít  zpět do Karlova. Popsaná trasa měřila 20km a bylo potřeba vystoupat celkem 613m.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RE: Atlas motýlů aj.

(Ivča + Jirka, 22. 9. 2010 0:06)

Ahoj,
„Motýlí hru“ jsem (Jirka) slyšel poprvé v roce1985 nebo 1986. V roce 1987 jsem navštívil koncert Jakuba N. a byl jsem nadšený… :-) Však ho pak hned komunisti zakázali.
:-(
Tak se 3. dílem se necháme překvapit. Pravda, Biolib není zrovna na píďalky ideální.
Pokud jde o Kameňák u Kurdějova, četli jsme o něm na botany.cz, ale stále nám to nevyšlo. Každopádně i Tvůj výčet zní zajímavě. Jaro to snad jistí. Zápřednice je opravdu velké lákadlo. :-)
Mimochodem, dnes jsme se urvali a vyrazili v poledne na Pálavu. Vzali jsme to komplet (Děvičky, Děvín, Soutěska, Sirotčí hrádek, Stolová hora, ale i vinné sklípky, burčák…). Byla to bomba. Jednak jsme skoro nikoho nikde nepotkali a objevili spoustu rarit (stepníka rudého, střevlíka uherského-panonského, a to dokonce 2x, kudlanky…), samozřejmě i nějaké ty rostlinné vzácnosti. Uvidíme, jak se fotky povedly. K jejich zpracování ale tak dojde snad až během zimy. Máme skluz už více než 30 fotogalerií. Nějak letos nestíháme a pořád jsou jiné priority. Ono na všechno postupně dojde. :-)

RE: Atlas motýlů aj.

(Jirka, 21. 9. 2010 8:09)

Ahoj,
Motýlí hra je i má oblíbená píseň, tak si občas na ni vzpomenu. :-)
Třetí díl atlasu motýlů (píďalkovití) byl původně naplánován na rok 2010, ale zdá se, že to nestihnou. Taky na něj čekám, protože určování píďalek podle Biolibu.cz je dost obtížné.
Zavíječ zlatoskvrnný je vcelku běžný druh, ale velmi plachý, málokdy se k němu fotograf dostane na dostřel. Fotili jsme ho loni např. na Švařci a na Medláneckém kopci. Letos jej mám z Pouzdřanské stepi.
Kamenný vrch u Kurdějova rozhodně stojí za návštěvu. Brzy na jaře jsou tam velké plochy s hlaváčkem a třešní křovitou, pak se objeví vstavače(hlavně pětiprstka žežulník), kakost krvavý, pcháč panonský, prasetník plamatý, hadinec červený, kozinec rakouský, omany, bílojetel německý, čilimník bílý, len žlutý, len tenkolistý, bělozářka větevnatá, hvězdnice chlumní a vičenec písečný. Ze zajímavých motýlů je třeba zmínit modráskovité, zejména nejvzácnější modrásek ligrusový, modrásek vičencový, modrásek hnědoskvrnný, modrásek kozincový a ostruháček trnkový a kapinicový, pak je tu taky vzácný okáč ovsový a voňavkový. Má se tu vyskytovat taky zajímavý pavouk zápřednice jedovatá, ale tu jsem zatím nepotkal (naštěstí?).
Mějte se fajn a těším se na další obrázky z Jeseníků.
Jirka

RE: Bělásek a blanokřídlí

(Ivča + Jirka, 20. 9. 2010 19:42)

Ahoj Jirko,
díky za pochvalu. My Tě také chválíme, že jsi měl trpělivost si to projít a vše prohlédnout. :-) Dáváme Ti za pravdu bez mučení. Bude to bělásek řepkový, ne řepový. Opravíme to. Nakoukli jsme také do Tvé fotogalerie. Zaujal nás zejména zavíječ zlatoskvrnný, kterého jsme ještě na vlastní oči neviděli. A pak také „Motýlí hra (perleťovců), při níž se tančí valčík…“. Mimochodem, skvělá písnička Jakuba Nohy. I když my jsme na tvrdší muziku (hlavně Jirka) :-))
Stránskou skálu a Kemeňák u Kurdějova také plánujeme, ale asi to necháme až na příští jaro.
Díky za upozornění na 1. díl Atlasu blanokřídlého hmyzu. Určitě si ho také pořídíme. Vydržíme i do října… :-) Nevíš náhodou, jak je to s 3. a 4. dílem Atlasu motýlů (píďalkovití a denní motýli)? První díly vydali 2007, druhý 2008 a teď dva roky nic. S takovou budeme mít pořád mezery. :-))
Měj se a už se těš, chystáme fotogalerii z hřebenovky v Jeseníkách, třeba Tě tam zase něco potěší.

Blanokřídlí

(Jirka, 20. 9. 2010 12:49)

Tak jsem zjistil, že moje PS neplatí, protože posunuli datum vydání knihy z 24.9. až na 20.10. Musíme si ještě měsíc počkat. :-(

Bělásek

(Jirka, 20. 9. 2010 10:35)

Ahoj,
tentokrát jste našli opravdu hodně zajímavých objektů na focení, moc se mi líbí hlavně upolíny, střevlík fialový, kodulka i některé další fotky s broučky. :-)
Jenom v určení běláska (P1270367 a násl.) asi máte nepřesnost - není to řepový, nýbrž řepkový (Pieris napi). Na prvním snímku jsou vidět zelenošedě poprášené žilky na rubu křídel jako jeho typický znak a navíc lépe sedí i biotop - řepový je nejčastější motýl v zemědělské krajině polí a zahrad, řepkový naopak bývá hojnější v neobydlených lesnatých krajích.
Taky jsem si v létě nafotil pár bělásků a modrásků a spoustu zajímavých rostlin na Stránské skále a na Kamenném vrchu u Kurdějova. Najdete je v samozřejmě v mé fotogalerii na NAHUBY.sk.
Jirka
PS: V pátek vydává Academia první díl Atlasu blanokřídlého hmyzu (žahadloví), už se na něj moc těším. :-)

RE: Velký kotel

(Ivča + Jirka, 17. 9. 2010 22:54)

Tak to nám toho také spousta uniká, nejste v tomto jediní. :-) Housenka píďalky vypadá skutečně zajímavě. Tím, že byla pohybu, se nefotila moc ideálně. Mohlo to ale dopadnout i hůře.

Velký kotel

(Milusefranta,17.O9.1O, 17. 9. 2010 10:23)

Ahoj děcka, obdivujeme nádherné výhledy, záběry Moravice a snímky květů
violky žluté sudetské, sedmikvítku a j.Kouzelná je housenka píďalky zhoubné.Je to takový malý ďáblík.Teprve u Vás vidíme, kolik nám toho při vycházkách unikalo.Hodně zdaru !!!