Ivča a Jirka

Druhou červencovou neděli 2010 jsme zavítali na Českomoravskou Vysočinu. Chtěli jsme si obejít Vírskou přehradu a jako počátek našeho výletu jsme zvolili obec Dalečín. Příznivci motokrosu si určitě okamžitě vybaví zdejší motokrosový areál, kde se nachází dva oblíbené okruhy. Jedná se o rychlé výškově členité tratě bez rovin, které se nachází v kopcích. Někdo si i vzpomene na zdejší skiareál vhodný pro začátečníky i pokročilé. Obec vznikla zřejmě jako hornická osada na horním toku řeky Svratky. Patronu horníků, sv. Jakubu Většímu, byl zasvěcen i zdejší kostel, který byl založen již v r. 1358. Původní jednolodní stavba byla r. 1744 přestavěna v barokním stylu. V první polovině 20. stol byl v kostele odkryt cyklus nástěnných maleb z 80. let 14. stol. Interiér kostela zdobí 3 oltáře a varhany pocházející z období napoleonských válek. Na kostelní věži jsou zavěšeny 3 zvony. Název obce je zřejmě odvozen od osobního jména Daleca. Pravopis názvu obce se v minulosti často měnil (Daleczin, Daleczyn, Daletčín, Dalecžin, Dalletchin…), ale výslovnost zůstávala stejná. Dodnes se vede polemika o tom, jestli první zpráva o Dalečíně z r. 1086 je věrohodná. První spolehlivá zpráva tak o Dalečíně pochází až z r.1349. V této obci se nachází zřícenina Dalečínského hradu, který stával na ostrohu obtékaném ze 3 stran řekou Svratkou. Ochrana hradu byla zajištěna i strouhou vedenou pod svahem, jejíž voda poháněla místní mlýn. Vznik hradu není znám. První písemná zmínka pochází z r. 1358, kdy měl hrad nového vlastníka v podobě pánů z Pernštejna. Podle zachovaných stavebních prvků se jedná o tzv. lucemburskou gotiku a vznik hradu lze tak odhadovat kolem r. 1340. Na zač. 16. stol. se stal hrad působištěm loupeživých rytířů, díky čemuž byl v r. 1519 zničen vojskem pod vedením moravského zemského hejtmana Artleba Vranovského z Boskovic. Od té doby je hrad pustý. Hrad měl své sklepení a údajně snad i podzemní chodby, které jsou ale asi nenávratně zasypány. Dodnes se zachovala jen část vysoké obvodové zdi s okny a cimbuřím, malý zbytek věže a torzo části hradeb. Hrad byl asi nejvíce poznamenán výstavbou renesančního zámečku (kolem r. 1590) v těsném sousedství, přičemž se bral materiál na stavbu právě z hradu. Původní renesanční stavba byla v zdejším kraji raritou. Koncem 19. stol. ale došlo k přestavbě zámečku do stylu tyrolské chaty.

Zříceninu hradu i zámeček jsme ale navštívili až po návratu od Vírské přehrady. My jsme po projití obcí odbočili doprava přes řeku Svratku, kde začíná Svratecká vodohospodářská naučná stezka. Po této naučné stezce jsme pokračovali podél pravého břehu vodní nádrže Vír, která je nazývána Vírskou přehradou. Naučná stezka  vede po víceúčelové lesní cestě, které se říká „Přehradní“, až k hrázi nádrže. Od r. 2009 je tato cesta v rámci projektu Bystřická zastavení vybavena dalšími zastaveními s naučnými tabulemi, místy jsou odpočívadla s lavičkami, někde i přístřešky ve formě jakýchsi budek, malým sportovištěm, dílnou v přírodě apod. Informační tabule jsou věnovány jednotlivým složkám životního prostředí a jejich ochraně a vodohospodářství. Celou naučnou stezkou provází maskot Vodomil. Během našeho putování až k hrázi jsme prošli kolem 17 zastavení s naučnými tabulemi. Od hráze pokračuje naučná stezka přes obec Vír, kolem vodní nádrže Vír 2 a přes obce Okroužná a Švařec , kde stezka končí. Po cestě se zde nachází ještě dalších 5 naučných tabulí. Protože jsme ale ve Švařci, kde se nachází i Národní přírodní památka Švařec, byli začátkem září loňského roku, a také bylo potřeba se vrátit do Dalečína, po prozkoumání hráze a nejbližšího okolí jsme odtroubili návrat. V Dalečíně jsme se ještě vydali prozkoumat hradní zříceninu a bývalý zámeček zmíněné výše.

Ještě pár informací k Vodní nádrži Vír (Vírské přehradě):

-         Myšlenka postavit na řece Svratce přehrady, které by regulovaly kolísání průtoků, se objevila už v r. 1911. Realizaci ale opozdila 2. sv. válka. Velká povodeň z r. 1941 ale tuto myšlenku oživila a skupina mladých inženýrů přes zákaz okupačních úřadů začala pracovat na úvodním projektu, protože správně tušili, že projekčně připravené akce budou mít po válce přednost. V r. 1946 bylo vydáno stavební povolení a v r. 1947 byly zahájeny stavební práce, které byly rozděleny do 3 etap. V r. 1957 byla zkolaudovaná stavba slavnostně předána.

-          Vodní plocha pohřbila pod hladinou vesnici Chudobín u Dalečína (vystěhováno 143 obyvatel) a část obce Korouhvice (vystěhováno 105 obyvatel).

-          Velké problémy s výstavbou přinesl únorový komunistický převrat v r.1948. Soukromé firmy, které přehradu budovaly, byly znárodněny a převedeny do Československých stavebních závodů Praha. Po r.1949 byla stavba předána brněnskému závodu.

-          Přehrada leží v prvním pásmu hygienické ochrany a je zásobárnou pitné vody. Proto nemůže sloužit k rekreačním účelům a rybolovu. Protože bylo léto, tak jsme zde přes zákaz několik plavajících rekreantů potkali.

-          K Vírské přehradě patří i malá hydroelektrárna se 2 turbínami a stanice pro úpravu pitné vody.

-          Na jižním konci obce Vír byla vybudována nádrž Vír 2 (také má svoji malou elektrárnu) zachycující kolísání vodní hladiny při plném provozu hlavní elektrárny.

-          Na internetu dohledáte, že přehradní hráz Vírské nádrže dosahuje 66m, jinde se uvádí 69m, 71m, 73m, 76m… Jak to tedy s výškou je? Dle oficiálních údajů dosahuje 66,2m. Jedná se ale o výšku hráze nade dnem. Pokud se ale započítají samotné základy, jedná se o výšku vyšší než 74m. Tím vznikly nepřesnosti ohledně výšky hráze. Každopádně platí oficiální verze: 66,2m. Délka hráze činí 390m, zatopená plocha necelých 224ha.

Popsaná trasa (s našimi tradičními odbočkami a „průzkumy“) měřila 19km a stačilo vystoupat celkem 176m, což bylo díky teplému počasí příjemné. :-)