Ivča a Jirka

Naši první větší výpravu na Českokrumlovsku jsme se rozhodli věnovat nejvyšší hoře Kleť. Hora Kleť (1083,2m n.m.) je nejvyšším vrcholem CHKO Blanského lesa a také atraktivním místem Českokrumlovska. Kleť patří do mírně chladné klimatické oblasti, ale protože se nachází na závětrné severovýchodní straně Šumavy, tak se během jižního a jihozápadního proudění od Alp sem dostává tzv. alpský fén výrazně zvyšující teplotu vzduchu. Při západním proudění přinášejícím srážky je Kleť díky Šumavě ve srážkovém stínu. Proto jsou zde srážky asi poloviční oproti Šumavě a bývá zde také mnohem méně sněhu než ve stejných výškách na Šumavě. Podle pověstí byl na Kleti hrad, v němž vládl vladyka Hrozen. Ten měl dceru Krasavu, které byla nejen krásná, ale i dobrotivá. O její ruku se prý ucházel v přestrojení za mladíka i sám pekelný kníže. Krasava prý jeho identitu odhalila a odmítla jej. Pekelný kníže za to sliboval hradu pomstu. Když jednou byli všichni z hradu na lovu v Blanském lese, rozpoutal pekelník nad Kletí šílenou bouřku. Hrad prý nevydržel a kamení ze sídla bylo rozmetáno do všech stran. Pekelného knížete zastavil až zdejší potulný mnich, který prý zdvihl kříž a zahnal pekelníka zpět pod zem. Balvany ležící na Kleti jsou prý památkou onoho hradu. Na Kleti prý také bývalo sídlo pohanských kněžek, které se projížděly po kopcích na bílém koni. Bílý kůň měl zřejmě souvislost s keltským kultem. Dle zprávy z r. 1624 se na svazích Blanského lesa nacházela hojnost zvěře. Mimo nám známých druhů se zde nacházel i dostatek medvědů, rysů, vlků, tetřevů, divokých koček… Dnes nám taková zpráva zní asi dost neuvěřitelně. Název hory Kleť je asi jedním z nejstarších názvů českých hor. V dochovaných písemných záznamech lze sledovat vývoj názvu: Mons Naklethi a Naklati (13. a 14. stol.), Kletie (15. stol.), Kleta (16. stol.), Kleť, Kletý a Schönigl (17. stol.), Klet (19. stol.) a na závěr opět Kleť, a to od vzniku první Československé republiky až do dnes.

My jsme na Kleť vyrazili z Českého Krumlova. Z centra jsme pokračovali po zeleném značení až k železniční stanici a odtud stále po zeleném značení kolem bývalých kasáren až na Nový Dvůr. Zelené turistické značení jsme neopustili a obešli Vyšný vrch až k turistickému rozcestníku Nad Vyšným. Zde začíná žluté značení procházející kolem Vyšenských kopců a směřující do Českého Krumlova. My zůstali zelenému značení nadále věrni, a to až na vrchol Kleť. Postupně jsme procházeli CHKO Blanský les. V podmínkách Blanského lesa je ideálním lesním porostem tzv. Hercynská směs. Jedná se o smíšený porost smrku, jedle a buku. Tyto tři porosty mají být zastoupeny rovnoměrně s příměsí jiných dřevin. Dnes zde ale převládají monokultury smrkové, borové nebo bukové. Lesníci mají snahu se původní dřevinné skladbě přiblížit, ale jejich plány jim často hatí lesní zvěř, která nově vysazené dřeviny okusuje.   

Na vrcholu Kleti prý bývala odpradávna převaha slunečních dní (cca 2012 hodin za rok, což dělá v průměru 5,5 hod. na každý den!!). Proto bylo toto místo předurčeno i k astronomickým pozorováním. Byla zde tak vybudována v r. 1957 nejvýše položená profesionální hvězdárna v Čechách. Stojí zde také sluneční hodiny měřící kleťský čas, který se opožďuje oproti středoevropskému času téměř o 3 minuty. Tyto hodiny zde ale nebyly instalovány ani tak z důvodu měření času, ale spíše za účelem zobrazení průmětu pohybu slunce po nebeské dráze během dne a jeho proměn v průběhu kalendářního roku. Na Kleť vede od r. 1961 jednosedačková lanovka z Krasetína, která již přepravila přes 3 mil. cestujících. Celkově je dlouhá 1792m a překonává výškový rozdíl 383m. Jak už ale u nás bývá zvykem, lanovka nás nezajímala. Jako první jsme na Kleti navštívili zdejší nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách v podobě kruhové kamenné věže s otevřeným ochozem a cimbuřím. Rozhledna byla vybudovaná v letech 1822-1825 turistickým nadšencem knížetem Josefem Schwarzenberkem, po němž byla i pojmenována jako Josefova věž. Z rozhledny jsme měli nádherný panoramatický pohled na část Šumavy, Budějovicko, Novohradské hory a jadernou elektrárnu Temelín. Nelze ani přehlédnout červenobílý televizní vysílač patřící Českým radiokomunikacím, který je vysoký 172m a v r. 1977 nahradil nižší původní vysílač. Pokud je opravdu jasné počasí, což nebyl náš případ, je vidět i panoráma Alp. K tomu ale dochází spíše v zimě. Po rozhledně jsme navštívili další zdejší stavbu, a to Tereziinu horskou turistickou chatu s kamenným přízemím a dřevěnou stavbou na kamenném základě. Tato chata byla otevřena přesně 100 let po otevření rozhledny a nahradila původní přístavek hajného. Její stavbu zaštítil stavitel Jan Štěpán z Českých Budějovic a přišla na 300 tis. tehdejších korun. Chata dostala jméno po kněžně Terezii, manželce knížete Jana Nepomuka Schwarzenberka. My jsme se na chatě občerstvili a vyrazili jsme na průzkum okolí Kletě. Nejdříve jsme zašli k hvězdárně Kleť nacházející se jižně od vrcholu Kletě v nadmořské výšce 1068m n.m. Tato observatoř je známá zejména výzkumem asteroidů a komet. Díky této hvězdárně byly objeveny 4 komety a řada planetek nesoucích jména z jihočeského regionu. Již od poloviny 19. stol. byla z rozhledny prováděna astronimcko-geodetická měření za účelem mapování Českého království. Snaha postavit zde hvězdárnu vznikla už za 1. republiky ve 30. letech. Díky 2. sv. válce ale tento záměr nebyl realizován a došlo na něj až v 50. letech minulého století. Před 8 lety byl na hvězdárně uveden do provozu nejmodernější a druhý největší teleskop u nás s příznačným názvem KLENOT.

My jsme pak pokračovali po Naučné stezce kolem Kletě, která byla otevřena 1.11.2006 k 50. výročí vyhlášení Přírodní rezervace Kleť. Naučná stezka měří cca 5km a zájemcům přiblíží na 8 zastaveních geologické a geomorfologické podmínky, dozví se informace o místní vegetaci, fauně a flóře, seznámí s hvězdárnou apod. My jsme pak pokračovali od naučné stezky kolem vysílače po cyklostezce č.1166, a to až do Českého Krumlova. Křížili jsme postupně cesty knížete Jana a kněžny Terezie, na které upozorní obnovené kamenné desky. Cyklisty jsme zde potkali zcela sporadicky, za to zde jezdilo více koloběžkářů, kteří si tak urychlili cestu z Kletě do Českého Krumlova. Na Kleti si koloběžku zapůjčili v místní půjčovně a dole zase odevzdali. My se ale spíše kochali přírodou a spoustou motýlů, kteří zde lítali. Celkově jsme nachodili 25km a museli vystoupat 612m, takže poctivá turistika.