Ivča a Jirka

Poslední zářijový víkend jsme se vypravili do vinařské obce Velké Pavlovice, které jsou vzdáleny vzdušnou čarou cca 30km jihovýchodně od Brna a cca 15km severovýchodně od Mikulova. Okolí Velkých Pavlovic bylo osídleno od pradávna. O tom svědčí i nálezy ze starší doby kamenné (mamutí kosti, pazourky…), mladší doby kamenné (moravská malovaná keramika, kostrové hroby) i z doby římské (žárové hroby). První písemná zmínka se o Pavlovicích objevuje v pol. 13. stol. Majitelé pavlovického panství se často střídali. Od 17. stol. se už uvádí Velké Pavlovice, které na konci 19. stol. byly povýšeny na městečko. Dnes zde žije přes 3 tis. obyvatel.

My jsme prošli Velkými Pavlovicemi od sýpky směrem na sever. Za obcí jsme po levé straně minuli Pavlovickou starou horu, pod kterou se nachází areál cihelny. Právě v okolí cihelny byly objeveny nálezy ze starší doby kamenné. Asi dalších 500m jsme pokračovali stále na sever podél komunikace, a to až k odpočívadlu u kříže z konce 2. sv. války, kde jsme odbočili doprava na polní cestu. Ta začala být z levé strany lemována vinicemi. Zde jsme po chvíli navázali na Obecní vinařskou stezku. Jedná se o cca 8km dlouhou trasu vybavenou 4 informačními panely, které návštěvníky seznámí s vinařstvím i zajímavými výhledy do okolí. Po stezce jsme dorazili až do Němčiček.

Obec Němčičky má svůj název spojený s německou kolonizací. Dnes zde žije přes 600 obyvatel. Lidé mívají v Němčičkách občas zmatek, protože obec stejného názvu najdete i u Dolních Kounic (cca 25km severozápedně odtud) nebo na Znojemsku (vzdálené cca 50km západním směrem). Tyto Němčičky na Břeclavsku jsou ale nezaměnitelné z několika důvodů: spousta vinařů, ovocné sady, sportovní areál s lyžařským svahem, koupalištěm a bobovou dráhou. U obce byla objevena také ložiska ropy a plynu, která se ale nevyužívají. V Němčičkách se nachází kostel Navštívení Panny Marie z r.1678 a v katastru obce se nachází 3 kapličky (sv. Antonína Paduánského, Božího srdce a sv. Floriána). My jsme prošli vetší částí obce a začali se vracet neznačenou cestou skrz vinohrady zpět do Velkých Pavlovic. Trošku jsme museli „šlápnout do vrtule“, protože se začínal zvedat vítr a podle předpovědi mělo být jen otázkou času, kdy dorazí déšť.

I přes tyto hrozby jsme se rozhodli ve Velkých Pavlovicích ještě odbočit a zajít na rozhlednu Slunečná. Vzali jsme to po nově zeleně značené cestě (v mapě byste hledali turistické značení marně). Přešli říčku Trkmanku, za železnicí nás překvapila nová výstavba dvoupodlažních sklepů, které slouží často k vinařské turistice (v přízemí probíhá ochutnávka, 1. patro slouží k ubytování), a začali mírně stoupat k Šlechtitelské stanici vinařské. Vznik této stanice je potřeba hledat už v r. 1901, kdy zde vznikla zemská révová školka za účelem pomoci moravskému vinohradnictví, které bylo v té době na pokraji likvidace díky mšičce révokaz (Phylloxera vastatrix) napadající kořeny vinné révy. Škůdce byl do Evropy dovlečen z Ameriky. V prvních letech se zde štěpovalo 20 až 50 tis. kusů sazenic odolných vůči této mšičce, o 6 let později 100 tis. kusů a v 80. letech minulého století to již bylo přes 1 mil. kusů. Dnes se štěpuje pouze pro vlastní výsadbu a stanice dodává očka z udržovacího šlechtění firmám, které se zabývají produkcí sazenic. Dnes má stanice přes 37ha množitelských vinic, kde udržuje 19 odrůd vinné révy.

Od šlechtitelské stanice to už bylo jen „pár“ metrů stoupání ke kapli sv. Urbana, která zde byla vystavěna teprve nedávno, a to v r. 2008. Sochu sv. Urbana z jednoho kusu dřeva vytesal Jaroslav Buncko, umělecký řezbář z nedalekých Rajhradic. Od kapličky jsme pokračovali k našemu cíli, k rozhledně Slunečná. Rozhledna byla vybudována z oceli a modřínového dřeva v r. 2009 během 2 měsíců. Stojí v nadmořské výšce 225m n.m., je vysoká 18,6m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 15m. Abyste se na plošinu dostali, musíte po točitém schodišti zvládnout 75 schodů. Z rozhledny jsou výhledy nejen na okolní obce a vinice, ale i kousek Slovenska a Rakouska, Pálavu… Rozhledna je úmyslně trochu vychýlena směrem k velkým Pavlovicím a byla vybudována v rámci Programu přeshraniční spolupráce se Slovenskou republikou. Nedílnou součástí celého areálu jsou 2 stavby ve stylu moravských sklípků. V jedné se nachází toalety, ve druhé občerstvení (na konci září zde měli výborný burčák), suvenýry, informační materiály… Areál dokreslují 3 vzrostlé břízy a stolky s lavicemi vybízející k odpočinku.

Protože jsme se k rozhledně vydali po zelené, zpět do Velkých Pavlovic jsme se vrátili po žlutém značení (opět v mapě nenajdete). Po cestě zpět už začalo trochu poprchávat. V obci jsme se ještě stihli podívat na kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný v letech 1670-1680 Bedřichem (= Fridrichem) z Oppersdorfu, který byl v té době majitelem zdejšího pavlovického panství. Kostelní věž o výšce 35m zde ale byla dostavěna až v r. 1883. Oppersdorfové byli původně švýcarským rodem, ale v 16. stol. se usadili u nás a ve Slezsku.  Hlavním důvodem bylo to, že podporovali císaře Karla V. a Ferdinanda I. v boji proti českému stavovskému povstání. Za odměnu pak dostali panství Dub a Frýdštějn. Své statky pak postupně u nás rozšiřovali výhodnými sňatky.

Zběžnou obhlídkou kostela jsme náš výlet kolem 14. hodiny ukončili, neboť se začínal spouštět pěkný slejvák. I tak jsme zvládli nachodit kolem 18 km a vystoupat celkem 361m.