Ivča a Jirka

Dne 13.5.2010 jsme zvládli nejdříve přírodní rezervaci Galovské lúky, a během odpoledne jsme pokračovali do Zděchova. Tuto obec jsme si zvolili jako východisko pro odpolední výpravu do pískovcového skalního města, lidově nazývaného Pulčiny. Toto sklaní město nemůže svojí velikostí  konkurovat Ádru, Teplickým skalám, Jetřichovickým skalám apod. Srovnatelné je třeba s Ostaší. Všichni, kteří skalní město Pulčiny znají, tak asi do těchto míst vyrazili z obce Lidečko. My jsme ale úmyslně zvolili jinou trasu a na Pulčínské skály dorazili od shora.

Již v obci Zděchov jsme začali stoupat stále po modrém značení do kopečka a stoupání nás provázelo až do sedla Radošov. Zde se k nám připojilo i červené značení. Po modročerveném značení jsme dorazily při postupných klesání a stoupání (už mírnějších) až na kopec Hradisko (773 m n.m.), který je nejvyšším bodem zdejší přírodní rezervace. Vlastně i na tomto kopci jsou Pulčínské skály soustředěny. Tyto skály jsou ukryty v hlubokých beskydských lesích a jsou tudíž poměrně zarostlé. Navíc lesní porosty jsou zde úmyslně ponechány samovolnému vývoji. Proto nemohou vyniknout skalní bloky vysoké asi 20m, které jsou dlouhé až 250m.

V různých průvodcích a literatuře jsme se dočetli, že na vrcholu kopce Hradisko stával hrad. Není to ale pravda. Hrad Pulčín stával pod vrcholem Hradisko, a to v místech skalního uskupení Zámčisko. Jedná se vlastně o nejvyšší bod, ale ne kopce Hradiska, nýbrž Pulčínských skal nacházejících se pod Hradiskem. Kdy byl hrad vybudován, není známo. Ví se jen to, že v 15. stol jej vlastnil loupeživý rytíř Miroslav z Cimburka, který jej získal od manželky císaře Zikmunda. Hrad byl zničen v r. 1470 během česko-uherských válek a existuje i verze, že hrad byl stržen jako odplata za přepadání a řádění v okolí Miroslava z Cimburka, který využil divokou dobu pro své zištné zájmy. Zámčisko jsme také prozkoumali, ale bohužel na větší průzkum dalšího už nezbýval čas, protože nás ještě čekala cesta zpět. Každopádně se zde nachází několik dalších skalních uskupení, např. 5 kostelů, skalní město Izby (trochu jsme prošli), nebo Zkamenělý kostel, Ludmilina skála, skalní kaňony Ancona či Propadlý hrad, jeskyně, sklaní útvary s převisy apod.

Závěrem chceme ještě připomenout že tato oblast je rezervací a je přístupná jen po značených cestách. Je zde z důvodu nebezpečí i zakázána návštěva jeskyní. Z důvodu ochrany zde byla nedávno zakázána i horolezecká činnost, a to bez výjimek. Ochránci zde bojují nejen s horolezci, ale i s trampy. Nechceme kritizovat opatření ochránců, ale některé zákazy nám přijdou přitažené za vlasy. Např. i na některých Pálavských skalách se umožňuje alespoň v některých měsících lézt. Ale možná nám chybí některé informace. :-(

Od Pulčínských skal jsme se vrátili zpět do Zděchova. Za pozdní odpoledne (bez Galovských lúk) jsme nachodili asi 14km a bylo potřeba celkově vystoupat 485m.