Ivča a Jirka

Jednu z našich výprav v Západních Čechách jsme naplánovali na nejmladší českou sopku Komorní hůrku. To jsme ještě netušili, jakou záplavu orchidejí tam objevíme. Na výlet jsme vyrazili z Františkových Lázní. Putování jsme zahájili po neznačených cestách v parku kolem Rybářské bašty a Labutího jezera (parkům ve Františkových Lázních věnujeme zvláštní fotogalerii), později jsme navázali na zelenou turistickou značku a kolem Glauberova pramene II jsme pokračovali až k areálu Jadran, který je v současné době zanedbán. Stále jsme se drželi zelené značky, prošli kolem Ptačího rybníka a asi po 250 m jsme dorazili k rybníku Amerika. Jedná se o velký chovný rybník s ostrovem patřící do rozlehlé rybniční soustavy. Ostrov slouží jako hnízdiště a tahová zastávka celé řady různých vodních ptáků, mezi nimiž je mnoho druhů již kriticky ohrožených i v rámci celé Evropy. Proto byl ostrov v roce 1990 i s větší částí rybníku vyhlášen jako přírodní rezervace Amerika o výměře asi 60 ha. Nachází se zde jediná stabilizovaná kolonie racka chechtavého na Chebsku. Rybník jsme obešli ze západní strany a dorazili k dalšímu Hornímu rybníku a rybníku Miska. Odtud jsme pokračovali až do osady Lužná, kde zelená turistická značka končí. Na turistickém rozcestníku jsme odbočili doleva a po modré turistické značce jsme pokračovali Luženským lesem až do osady Klest. Odtud nám už zbývalo na Národní přírodní památku Komorní hůrku něco přes 2km. Sopka Komorní hůrka vznikla cca před 1,8 mil. lety a její činnost doznívala před méně než 10 tis. lety. Nějaké dozvuky asi patrné i později, neboť v pověstech se uvádí, že z kopce vycházely páry a kouř, nebo že po nocích se z kopce ozývalo bouchání a tlukot, což si místní vysvětlili nadpřirozenými bytostmi. Průzkum této sopky byl zahájen již na konci 18. stol. díky sporu mezi plutonisty (Pluto = římský bůh podsvětí a vnitrozemského ohně) a neptunisty (Neptun = římský bůh vodstva). Plutonisté byli přesvědčeni o vzniku hornin sopečnou činností, kdežto neptunisté viděli příčinu v usazování vrstev hornin ve vodě. Výzkumy Komorní hůrky pomohly při řešení tohoto sporu a přispěly ke smíření obou hypotéz, neboť na vznik hornin mají vliv jak sopečná činnost, tak i usazování ve vodě. O největší výzkumy v těchto místech se přičinil básník J.W.Goethe, který byl nadšeným přírodovědcem. Ale až po jeho smrti se podařilo realizovat jeho představy o výzkumu, o což se zasloužil zakladatel Národního muzea v Praze hrabě Kašpar Šternberk. Tomu se podařilo zajisti vyhloubení chodeb v délce asi 300m. Ty jsou dnes ale zasypány. Prohlídku Komorní hůrky jsme realizovali po červené značce, která kopírovala i naučnou stezku. Po červené značce jsme z vrcholu sestoupali do hluboké jámy, která bývá mylně považována za kráter. Jáma nebyla nikdy na rozdíl od kopce zalesněna a díky této skutečnosti, ale i díky suchému a výhřevnému materiálu, se zde zachovala pro chebsko netypická teplomilná květena (např. vstavač kukačka). Z Komorní hůrky jsme pokračovali po červené až do Františkových Lázní, odkud jsme si to ještě protáhli po žluté turistické značce (pozor, není ještě zanesena ani v novějších mapách na internetu) kolem menší rybniční soustavy a památného dubu ve Dvorečku do Ostrohu na hrad Seeberg. Prohlídku hradu jsme museli odložit na příště, neboť 10 minut před naším příchodem zavírali. Ze Seebergu jsme se vrátili zpět do Františkových Lázní. Celý výlet vyšel na necelých 30km a až na pár výjimek se jednalo o pohodlnou cestu.