Ivča a Jirka

V Krkonoších jsme letos pobývali 4. červnový týden. První část našeho pobytu byla ve znamení vytrvalých a vydatných dešťů, které sem přicházely z Polska. Mraky se držely nad horami, a proto jsme se rozhodli první dny vyrazit do podhůří. Jeden den jsme navštívili Bozkovské dolomitové jeskyně a další den vyrazili do Jilemnice. Městečko Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš, přičemž od hor je vzdálené vzdušnou čarou jen asi 11km. Tato vzdálenost stačila na to, aby se zde trvalé a vydatné deště změnily na přijatelné přeháňky. Jilemnice má dnes asi 6 tis. obyvatel. Již v r. 1889 byl zde založen druhý mimopražský odbor Klubu českých turistů. Největším propagátorem turismu zde býval Jan Buchar, řídící učitel z Dolních Štěpanic. Zřejmě to byl on, kdo si jako první uvědomil, jak významnou ekonomickou i národnostní posilou pro zdejší obyvatele může být proud turistů z vnitrozemí. Jilemnice se tak začínala měnit v příjemné východisko do západních Krkonoš. S tímto propagátorem je spojena i další zdejší tradice – lyžování. Ski (alias lyže) sem přivezl pro své lesní dělníky v roce 1892 hrabě Jan Harrach. Lyžování se tady rozšířilo do všech vrstev obyvatelstva a Jilemnice se stala asi nejvýznamnějším českým lyžařským centrem. Již v roce 1894 místní lyžaři založili první samostatné lyžařské sdružení v českých zemích a na Slovensku "Český krkonošský spolek Ski". Z Jilemnice vyšla řada skvělých lyžařů. Např. tragicky zahynuvší Bohumil Hanč, Jaroslav Cardal, Stanislav Henych nebo trojnásobná olympijská medailistka z 80. let minulého stol. Květa Jeriová - Pecková.

Přestože město zůstalo i v minulém století východiskem do západních Krkonoš a ročně jím procházely spousty turistů, nemohlo za komunistické totality této přednosti využít a zvolna ztrácelo charakter letoviska. Snaha o obnovu a regeneraci byla při návštěvě vidět na každém kroku. I my jsme zaznamenali rekonstrukci Masarykova náměstí v centru města, výstavbu nových penzionů a sportovišť, rekonstrukce stávajících objektů, budování nové kanalizace apod.

Z Jilemnice pochází řada významných a slavných rodáků: V první třetině 19. stol. se zde narodil geolog František Pošepný, zakladatel světové ložiskové geologie. Jako vynikající chemik proslul v první polovině 20. stol. Josef Hanuš. Řada z nás si možná vzpomene na známého meziválečného epika Jaroslava Havlíčka, zakladatele čeké sci-fi Jana Weisse nebo uměleckého fotografa Zdenka Feyfara. Všechny tyto osobnosti jsou spjaty s Jilemnicí.

Kolem Jilemnice je vybudovaná žlutě značená naučná stezka „Jilemnice známá neznámá“. Jedná se o trasu dlouhou necelých 8 km, která turisty provede nejen městečkem, ale i nejbližším okolím. Protože stezka nebyla moc dlouhá a jednalo se spíše o příjemnou procházku, místy jsme ze stezky sešli a o pár km jsme si ji prodloužili. Každopádně stezka je zajímavá a má své kouzlo. Provede Vás stavebními památkami, ale i nejbližší přírodou. Této naučné stezce by každopádně prospělo, kdyby se zde objevilo více naučných tabulí a jejich nedostatek vidíme jako největší slabinu této naučné stezky. Např. přírodním poměrům nebo rostlinstvu, kterého zde bylo požehnaně, nebyla nikde věnována ani zmínka.